Hlavní obsah

ÚS: Vyhláška o zrušení výhod pro horníky je oprávněná

– PRAHA
Právo, Petr Knötig

Horníci, kteří budou muset ze zdravotních důvodů opustit své povolání, nebudou mít ani nadále právo na lepší sociální zajištění ani na dorovnání platů od zaměstnavatelů. Rozhodl o tom ve středu Ústavní soud.

Foto: Josef Zajíc

Ostrava 22.1.2017 ČEZ City Cross Sprint 2017. DOV.

Článek

Návrh podalo k soudu k přezkoumání 40 poslanců, kteří tvrdili, že vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, která horníky dosavadního zajištění zbavila, je protiústavní. Podle nich by bylo možné dosavadní výhody zrušit pouze zákonem, který by musel projít celým schvalovacím procesem.

Ministerstvo vyhlášku přijalo v roce 2003 a zrušilo tak předchozí, která naopak upravovala práva horníků, jimž zaměstnavatelé museli dorovnávat rozdíl mezi průměrným platem před a po začátku zdravotní nezpůsobilosti. Také jim zaměstnavatel musel zajistit převedení na jinou práci a zajistit rekvalifikaci.

Některé podniky ovšem vzali náhrady na sebe a vyplácejí je bývalým horníkům místo státu. Ovšem ne v plné výši. Mostecká uhelná se například zavázala k tomu, že horníkům, kteří odejdou kvůli zdraví vyplatí odstupné ve výši sedmi platů. [celá zpráva]

Ministerstvo nepochybilo

"Ministerstva mají právo vydávat sekundární právní předpisy za podmínek, že jejich realizace je konkretizovaná v zákoně. Je to naplnění kompetencí exekutivy podle principu dělby moci mezi zákonodárnou a výkonnou mocí. Tvrzení navrhovatele, že jde o neústavní a protiprávní akt, soud nesdílí," uvedla soudkyně Eliška Wagnerová.

Poslanci, kteří návrh k ÚS podali se nevzdávají. "Budu zvažovat další postup, protože jsem názoru, že nález ÚS není v pořádku. Soud totiž rezignoval na ochranu již nabitých práv horníků, které jim upravovala původní vyhláška z roku 1991," uvedl komunista Vojtěch Filip, kterého závěr soudu rozčaroval.

Nároky jednotlivců vyřeší soudy

Soudkyně Wagnerová na tyto námitky poslance Filipa uvedla, že nabitá práva lze řešit individuálně žalobami, kterými se budou zabývat obecné soudy. Ty pak posoudí, zda požadovaný nárok je v souladu se zákonem a právem konkrétní osoby.

Zcela jiného názoru, než poslanec Filip, byl náměstek ministra práce a sociálních věcí Petr Šimerka, podle kterého není důvod, aby někdo dorovnával horníkům dávky. "Kdybychom zavázali zaměstnavatele vyplácet některým zaměstnaneckým skupinám dávky, pak bychom zhoršili i postavení podniků na trhu v Evropské unii a jejich konkurenceschopnost. Ministerstvo nemělo jinou možnost," uvedl Šimerka.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám