Článek
"Nedošlo k dohodě, byť pro vládní stranu by bylo velmi příjemné, pokud by se zástupci zaměstnavatelských a odborových svazů dokázali na výši minimální mzdy dohodnout," uvedl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.
Podle něj zaměstnavatelé trvali na svém stanovisku, že minimální mzdu není třeba vůbec zvyšovat nebo maximálně na 7000 korun, odbory naopak požadují růst na 7500 korun. Vláda tedy bude za tři týdny pravděpodobně hlasovat o Škromachově návrhu zvýšit současnou minimální mzdu o 652 koruny na částku 7352 Kč hrubého za měsíc.
Štěch: je třeba, aby mzdy rostly
Předsedovi Českomoravské konfederace odborových svazů Milanovi Štěchovi jednání, jak řekl, připomnělo způsob komunikace v parlamentu: "Nenasloucháme si, často argumentujeme každý jinými podklady," uvedl Štěch.
"Předložili jsme kupu argumentů, proč by měla mýt minimální mzda v příštím roce v ČR alespoň 7500 korun," řekl Štěch. Podle něj je sice ekonomika výkonná - ale ve srovnání, co si za svůj plat koupíme, za Evropou silně pokulháváme.
"Parita kupní síly je u nás 45 procent. Tak je vidět, že tady něco není v pořádku," dodal Štěch. "Je potřeba, aby byl hospodářský růst, ale aby byl také růst příjmů, zejména z mezd. O kolik porostou mzdy, o tolik je šance, že bude méně sociálních dávek," konstatoval Štěch.
Spor o hodinovou mzdu
Zástupce zaměstnavatelů Vratislav Kulhánek však oponoval: "Nám ani tak nejde o to, jestli minimální mzda je 6700, 7000 nebo 7500. Nám jde spíš o to, že současně s tím se i hodinová sazba zvýší o deset procent, a to znamená, že by v celé tarifní stupnici docházelo k dalšímu zvyšování. A to už by bylo pro průmysl nebezpečné."
Podle Škromachova návrhu by se hodinová minimální mzda měla zvýšit o 3,90 z 39,60 korun na 43,50 korun. Šlo by o růst ve výši přibližně 9,8 procenta. Škromach předpokládá, že i po jejím zvýšení by minimální mzdu v ČR pobírala zhruba jen dvě procenta zaměstnanců.
