Článek
Již loni v listopadu Právo informovalo o tom, že přední světová IT společnost Cisco uvedla na trh novou propracovanou softwarovou aplikaci pro vyhodnocování toho, jaké webové stránky zaměstnanci navštěvují, a jaké k tomu zvolili vyhledávací cesty a klíčová slova.
„Je to nová vyhledávací platforma, která automaticky zpracovává obsah procházející sítí v organizaci a označuje jej prostřednictvím klíčových slov. Díky tomu lze pohodlně vyhledávat informace a témata, která vedení zajímají,“ řekl Právu technický konzultant Cisca Jaroslav Martan.
Na hranici zákona
Sofistikované sledování zaměstnanců vyvolává značně kontroverzní reakce. Firma má na jednu stranu právo vědět, co její zaměstnanec v pracovní době dělá, a tvůrce aplikaci obhajuje tím, že díky ní vedení firmy a personální šéfové lépe vyhodnotí schopnosti konkrétného pracovníka a případně jeho skryté schopnosti. Naráží to však na ochranu soukromí.
„Firmy, které takové aplikace ke sledování zaměstnanců využívají, se ocitají na hranici porušení Zákoníku práce, neboť se může jednat o nedovolené sledování zaměstnanců. Toto ustanovení nelze změkčit ani dohodou se zaměstnanci,“ reagoval na to pro Právo předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec.
E-maily nesmí firmy číst
Firmy rovněž monitorují i e-maily zaměstnanců. Podle odhadů tak činí čtyřicet procent podniků. V tomto případě může být porušen trestní zákoník. Firmy totiž mohou sledovat adresy v poště, nikoliv její obsah.
„Pokud elektronická pošta přijde do osobní e-mailové schránky zaměstnance, tak ji zaměstnavatel nemůže číst. Podnik může kontrolovat, od koho a v jakém rozsahu zaměstnanec do firemního počítače e-maily dostává a komu píše,“ uvedl odborník na pracovní právo Ladislav Jouza.
Podle něho se vyskytují názory, že zaměstnanec může v pracovní smlouvě nebo v jiné dohodě se zaměstnavatelem vyslovit souhlas s tím, že zaměstnavatel může číst a kontrolovat obsah elektronické pošty. „Takový souhlas je ze zákona neplatný,“ zdůraznil Jouza.