Hlavní obsah

Stát snížil odškodné vymáhané na Nomuře

V arbitráži v Curychu, v níž naopak Česko žaluje Nomuru za škody vzniklé v dobách jejího působení v IPB, český stát skutečně snížil žalovanou částku z původních 263 miliard na 111 miliard korun. Novinářům to potvrdil mluvčí Nomury Jiří Hrabovský.

Stát snížil odškodné vymáhané na Nomuře

Podle mluvčí ministerstva financí Petry Krainové byl původní nárok Fondu národního majetku a ČR vůči Nomuře formulován jako odhad horní hranice - tedy až 263 miliard Kč.

"Teprve v průběhu arbitráže bylo možné provést konkrétnější kalkulaci, která nasvědčuje tomu, že skutečný nárok ČR vůči Nomuře je zhruba v polovině původního rozpětí," sdělila Krainová. Tato kalkulace je založena na rozdílu mezi tím, kolik stála nucená správa IPB v roce 2000 a kolik by bývala stála v roce 1998, tedy před vstupem Nomury.

Bublan: Nucená správa nad IPB byla nezbytná

"Nucená správa IPB byla plně na místě a pro stát jediným východiskem, aby se předešlo ekonomické krizi. A pokud k nějakým pochybením došlo, pak z toho určitě nelze vinit ministra financí Bohuslava Sobotku," zdůraznil v Nedělní partii TV Prima ministr vnitra František Bublan.

Na otázku, zda by se teď mělo usilovat o smír s Nomurou, když po ní Česko v další arbitráží, jež bude probíhat v Curychu, požaduje 111 miliard korun, Bublan odpověděl: "Myslím, že ne. Mělo by se počkat na výsledek curyšské arbitráže."

Naopak stínový ministr průmyslu a obchodu ODS Martin Říman prohlásil: "Jednat s Nomurou o smírném řešení by ČR rozhodně měla. Dohoda je vždy lepším řešením. Já se ale obávám, že teď je to v pozici, kdy už nebude mít Nomura o dohodu zájem."

O tom, že nucené správa nad IPB byla nezbytná, je přesvědčen i ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). "Český stát má také nároky vůči Nomuře. Je třeba nadále hájit zájmy ČR, abychom pokud možno nemuseli platit nic," uvedl Svoboda v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Podle Havla se bojovalo s mafií

Podle místopředsedy vlády pro ekonomiku Jiřího Havla nejsou vyhlídky české strany v curyšské arbitráži vůbec špatné. "Po první arbitráži není pozice ČR oslabena. Zatímco v Londýně útočila Nomura, v Curychu budeme zase my hrát na její branku," prohlásil Havel. Připomněl, že Nomura koupila IPB za pouhé tři miliardy korun a jen prodej pivovarů jí vynesl 22 miliard Kč.

Na otázku, zda nevyslyší požadavek ODS, aby odstoupil z funkce, Havel, který byl předsedou Fondu národního majetku, uvedl: "K odstoupení nemám důvod. Kauzu IPB jsem přímo neřešil. Bohužel jsem se na tom nemohl podílet." A na dotaz moderátora, proč říká bohužel, Havel odpověděl: "Cítím totiž, že na české straně sporu čestně hrála řada lidí, kteří otevřeně bojovali s mafií, a teď jsou ostouzeni."

Havel včera Právu řekl, že Fond národního majetku pozbyl IPB dávno před jeho příchodem. Předsedou fondu byl době privatizace IPB Roman Češka. "Majoritu prošustrovali mí předchůdci již v první polovině let devadesátých. Tenkrát navyšovali a navyšovali základní jmění, až to jednou, poosmé, zapomněli udělat. A tak zprivatizovali IPB. Bylo to za vlády Václava Klause a ten tenkrát za to nikoho neodvolal," uvedl Havel.

Co vedlo arbitry k jejich verdiktu

Hrabovský včera Právu sdělil hlavní důvody, které vedly londýnské arbitry k jejich verdiktu. "Tribunál rozhodl, že Česká republika porušila ustanovení článku 3 smlouvy o ochraně investic mezi ČR a Nizozemskem. Podle tohoto článku je ČR povinna zajistit férové a nediskriminující zacházení s investory," informoval mluvčí. Rozhodčí senát podle něj své rozhodnutí o porušení povinností stanovených ve článku 3 odůvodnil diskriminačním chováním státu vůči IPB.

"Všechny velké banky (tzv. velká čtyřka, neboli Česká spořitelna, ČSOB, IPB a KB) byly v 90. letech zatíženy nedobytnými úvěry. Tribunál dospěl k závěru, že problémy IPB měly obdobný charakter i rozsah jako potíže ostatních tří velkých bank. ČR se rozhodla vyřešit problémy s nedobytnými úvěry prostřednictvím státní pomoci, z níž ovšem vyloučila IPB. Tak došlo k diskriminaci IPB.

Tento postup státních orgánů vytvořil situaci, ve které IPB nemohla přežít. Tribunál došel k závěru, že ČR nepředložila žádné důvěryhodné odůvodnění pro tato diskriminační opatření," informoval Hrabovský.

Na otázku, co říká názorům politiků, že Česko možná nic platit nebude, Hrabovský uvedl: "Rozhodnutí o náhradě škody, kterou ČR způsobila Nomuře, je plně v rukou arbitrů. Druhé kolo očekáváme s důvěrou a věříme ve spravedlivé rozhodnutí. Nomura nárokuje za znehodnocení investice do IPB přibližně 40 miliard Kč. To by se nakonec (s úroky a případnou náhradou nákladů vynaložených na vedení sporu) mohlo vyšplhat až na 60 až 70 miliard Kč."

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků