Článek
Zcela zrušit chce hned tři sociální dávky - pohřebné, sociální příplatek a příspěvek na dopravu. To by mělo přinést finanční efekt 4,7 až 8,6 miliardy korun.
Minimálně další miliardovou úsporu vidí Sobotka ve snížení koeficientů pro výpočet dávek, tedy ve faktickém snížení dávek. Celkem 1,5 miliardy chce získat tím, že by se rodičovský příspěvek poskytoval rodičům pečujícím o malé dítě nikoliv čtyři roky, ale pouze tři roky. A další úspory ve výši 1,8 miliardy chce Sobotka dosáhnout tím, že nárok na přídavek na dítě, který vláda před volbami slibovala pro všechny rodiny s dětmi, by měly jen chudší rodiny.
"Cílem by měl být systém dávek státní sociální podpory, který by obsahoval dávky na podporu rodin s dětmi, tj. přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, porodné a současné tři dávky pěstounským rodinám," konstatuje Sobotka. Vše ostatní by mělo být podle jeho slov převedeno do pravomoci krajů a obcí.
Zmizel by také příspěvek na bydlení
To by znamenalo, že ze současných sociálních dávek by podle Sobotkových představ zmizel dále i příspěvek na bydlení, který by přešel na obce a poskytoval by se v přímé vazbě na situaci v nájemním bydlení v místě. Zaopatřovací příspěvek rodinám vojáka se zruší přirozenou cestou - spolu s profesionalizací Armády ČR.
Škromach však varuje, že taková opatření jsou politicky ožehavá, protože "důsledky reduktivních opatření jsou bezprostředně viditelné a mají hromadný ohlas". Upozorňuje rovněž, že kdyby měly některé dávky dosud vyplácené státem převzít obce, mohl by hrozit kolaps systému vyplácejícího dávky sociální péče.
Místo pohřebného půjčka
"Pohřebné do systému státní sociální podpory nepatří, neboť je dostává každá osoba," tvrdí Sobotka. Podle něj v případě, že je rodina příjmově a sociálně slabá, měla by existovat možnost dávky, nebo spíše bezúročné půjčky, od obce hrazené z jejího rozpočtu v samostatné působnosti. Finanční efekt zániku této dávky má být asi 0,5 miliardy korun. Pohřebné dnes činí 5000 korun.
Zcela zrušit by se měl i sociální příplatek, který pobírají příjmově slabé domácnosti s příjmem do 1,6násobku životního minima rodiny. "Tato dávka do systému státní sociální podpory vůbec nepatří a nepatřila," říká Sobotka. Podle Sobotky "završuje" nadstandardní řešení sociální situace rodin většinou žijících jen ze sociálních příjmů. Sociální situace těchto rodin by tedy podle Sobotky měla být posuzována komplexně v rámci sociální péče a potřebnosti.
Názor, že funkci sociálního příplatku může již dnes zabezpečit zákon o sociální potřebnosti, však Škromachovo ministerstvo práce a sociálních věcí zatím považuje jen za teoretickou možnost, která by platila jen tehdy, kdyby bylo jeho uplatňování personálně, organizačně a technicky dostatečně zabezpečeno. "Zatím tomu tak není a na úřadech pověřených obcí, které tyto dávky vyplácejí v přenesené působnosti, chybí již dnes asi 4 tisíce pracovníků, jednotný software a legislativní podmínky sjednocující výkon této agendy a garantující individuálnost a náročnost posuzování jednotlivých případů."
Škromach chce pomalejší řešení
Proto Škromach upřednostňuje pomalejší řešení: "Ministerstvo připraví do třetího čtvrtletí 2004 věcný záměr zákona o hmotné nouzi a sociálním vyloučení. V jeho rámci je možné nechat zaniknout sociální příplatek a zabezpečit účinnou individuální pomoc rodinám v nově připraveném systému řešení hmotné nouze i nad rámec životního minima."
To je však podle Sobotky pomalé řešení, neboť on chce, aby návrhy, které prosazuje, začaly platit nejraději již k 1. lednu příštího roku nebo popřípadě k 1. lednu roku 2005. Zrušení sociálního příplatku by mělo přinést efekt 3,5 až 6,8 mld. korun.
Příspěvek na dopravu by se měl podle Sobotky buď zrušit bez náhrady, nebo by se mělo najít jiné řešení státní podpory dopravy dětí do škol. Úspora bez náhrady by měla dosáhnout 1,3 mld. korun. Pokud by se našlo náhradní řešení, pak by byla úspora poloviční - 0,7 mld. korun.
