Rodiče se přou i o daňové slevy na děti

Mnohdy to funguje tak, že kdo dřív přijde, ten dřív mele. Někteří neváhají bez skrupulí podepsat čestné prohlášení, že druhý z rodičů slevu neuplatňuje, i když to s ním vůbec neprojednali. Oba rodiče ale slevu od berňáku dostat nemohou, i když se oba o děti starají a platí za ně.

Soudy jsou zahlcené tím, že určují výživné a styk rodičů s nezletilými a komu připadnou do péče. Otázkou uplatnění daňových slev se ve svých rozhodnutích, která do rozsudků často jen kopírují, nezabývají.

V současnosti činí daňová sleva na první dítě 13 404 koruny ročně, na druhé 15 804 koruny. Rozepří i o daňové slevy jsou tisíce, když se vezme v úvahu, že podle rozvodových advokátů je zhruba dvacet procent rozvodů sporných.

„Manželka si vymohla takové výživné, že z něho může hradit i soukromou školu dvěma dětem, přičemž by klidně mohly chodit na školu státní v místě bydliště. Přesto chce ještě více. Přitom ale do toho vůbec nepočítá, že si začala uplatňovat slevy na děti. Bez diskuse se mnou, automaticky. Už třetím rokem na konci roku vždy ještě daně doplácím,“ říká čtyřicetiletý pan Jiří z Prahy, který sice nedosáhl střídavé péče, ale má s dětmi tzv. širší styk.

Slevu na dani si přitom jeho stále ještě formálně manželka uplatnila, i když ještě nebylo rozhodnuto, komu budou děti svěřeny do péče či v jakém rozsahu.

„Odejít z domácnosti jsem musel. Vše si vynucovala hysterickými scénami před dětmi, napadala mne i fyzicky a křičela, abych ji přece taky praštil, že mne pak ven z našeho domu dostane na domácí násilí,“ vzpomíná pan Jiří.

Potíže se slevou na dani popisují i další otcové. Šedesátiletý podnikatel Luboš, rovněž z Prahy, se dostal do paradoxní situace. Proti své vlastní dceři psychicky a právně podporuje svého bývalého zetě. „Manželství s dvěma dětmi rozvrátila ona. Nic jí nebylo dost dobré. Pořád měla málo a běhala jinam. A teď si ještě klidně uplatní slevu na děti, i když fakticky je mají v péči s otcem na střídačku,“ popisuje pan Luboš.

Lidé, kteří se ocitli v rozvodové mlýnici, jež se všemi odvoláními, revizními psychologickými a psychiatrickými posudky a dovoláními může trvat roky, potvrzují, že takovými detaily, jako je určení, kdo si uplatní slevu na dítě, se soudy příliš nezabývají.

V praxi se obvykle vychází z principu: do čí péče byly děti soudně přiděleny anebo u koho jsou více, ten má na daňovou slevu na dítě nárok. A jak je to u střídavé péče?

„Zákon o daních z příjmů výslovně neupravuje, jak postupovat v případě, že rodiče mají dítě ve střídavé péči. Tuto informaci je třeba hledat v pokynu GFŘ D-22, kde se uvádí, že v případě svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů na základě rozhodnutí soudu je z hlediska uplatnění daňového zvýhodnění rozhodující, se kterým z rodičů nezletilé dítě žije ve společně hospodařící domácnosti,“ vysvětluje právnička Ivana Vostatková z advokátní kanceláře bnt.

V případě dítěte svěřeného soudem do střídavé péče obou rodičů, u nichž neexistuje jedna společně hospodařící domácnost, může podle ní být na takové dítě uplatňováno daňové zvýhodnění po část roku jedním z rodičů a po druhou část roku druhým z rodičů. „Výše uplatňované částky daňového zvýhodnění na toto dítě přitom nemusí být u obou rodičů stejná,“ dodává Vostatková.

Rodiče se mohou dohodnout i na tom, že dítě bude po celé zdaňovací období příslušníkem pouze jedné společně hospodařící domácnosti, bez ohledu na rozhodnutí soudu o střídavé péči. Pak ovšem může zvýhodnění uplatnit pouze jeden z rodičů.

„V případě, že k dohodě nedojde, musí o příslušnosti k jednotlivým společně hospodařícím domácnostem rozhodnout soud. Dvojí uplatňování daňové úlevy není možné,“ připomíná Vostatková.

Zaměstnanec musí svůj nárok na uplatnění slevy prokázat podpisem Prohlášení k dani a doložit dohodou nebo čestným prohlášením, že druhý z rodičů na dané dítě zvýhodnění ve zdaňovacím období neuplatňuje nebo uplatňuje jen po určitou dobu. Pokud je i druhý z rodičů zaměstnaný, také potvrzením jeho zaměstnavatele.