Hlavní obsah

Přes 400 000 českých dětí žije z alimentů

Právo, Jiří Vavroň

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

ČESKÁ REPUBLIKA

Přes čtyři sta tisíc dětí v Česku je ekonomicky závislých nejen na tom, jak vysoké byly soudy stanovené alimenty na jejich výživu, ale i na tom, zda vůbec na jejich adresu přijdou. Průměrná výše alimentů představuje v Česku v současné době 1570 korun, raritou není ani výživné stanovené ve výši pěti set korun v okresech s vysokou nezaměstnaností.

Foto: Šárka Štveráková
Článek

Průměrné náklady na jedno dítě představují podle propočtů Českého statistického úřadu 6350 korun. Většina neúplných rodin, kde zůstává jeden rodič s dítětem, se tak dostává do složité ekonomické situace.

Mediálně zajímavé rozvodové případy celebrit, při kterých létají u soudu vzduchem statisícové částky a stanovují se měsíční alimenty ve výši ročního příjmu dobře placeného zaměstnance, budí dojem, že rozvod je výhodná ekonomická záležitost, která umožní ženě a dětem mimořádně výhodný a pohodlný život bez práce.

Většinou po rozvodu dojde ke zhoršení ekonomické situace dětí, shodují se advokáti a soudci. Kromě případů skutečných boháčů, kdy se alimenty pohybují v násobcích průměrné mzdy, alimenty skutečně nepokrývají ani statisticky, natož reálné nutné životní náklady.

Výše alimentů závisí, v jaké rodině se narodíte:
Rekordní výše alimentů120 tisíc Kč měsíčně
Alimenty u vyších příjmových skupin10 až 20 tisíc měsíčně
Minimální výše alimentů500 korun měsíčně
Republikový průměr stanovených alimentů1 570 korun
Průměrné měsíční náklady na jedno dítě6 350 korun

Ženy se většinou soustřeďují na to, aby získaly děti do péče, a na majetkový prospěch už tak nehledí, protože už chtějí mít rozvod za sebou. Klientky souhlasí i s menším výživným, jen aby byly ukončeny rozvodové tahanice a spory. Jsou ale samozřejmě výjimky, kde o peníze jde. Rozhodně to však není ve většině případů, potvrzuje pražská advokátka Iva Pavlíková-Čacká.

Problémem je placení

V Česku je navíc problém následné placení již stanoveného výživného. Rozsah neplacení, kdy se rodič s dítětem dostává do těžké ekonomické situace, nabyl již takových rozměrů, že se objevily dokonce poslanecké návrhy na to, aby stát za neplatící otce alimenty sám platil, aby dítě nebylo zkráceno, a následně aby je sám na neplatičích vymáhal.

Podle zkušeností soudů jsou dva druhy neplatičů. Ti, kteří skutečně peníze z různých důvodů, například nemoci či ztráty zaměstnání, nemají, a pak ti, kteří programově platit odmítají. Dluhy na alimentech dosahují v některých případech někdy až statisícové částky.

Je ale možné, říká Pavlíková, obrátit se na exekutory, podat trestní oznámení. Řada žen, než by podstupovaly složité soudní dokazování a opět se dostaly do konfliktů s násilnými partnery, alimenty raději oželí.

Složité je rovněž prokazování příjmů

Výživné se při stanovování neřídí nějakými průměrnými tabulkami, jako například v sousedním Německu, ale tím, jak soudy vyhodnotí konkrétní situaci dítěte a rodiče, který musí platit. Výživné musí kopírovat reálné příjmy, zdravotní stav a potřeby dítěte, shodují se soudci.

V regionech, kde je vysoká nezaměstnanost, jsou alimenty minimální. Stanoví-li se z minimální mzdy či podle sociálních dávek, pětistovka měsíčně není výjimkou.

Soudy se ale často musí především potýkat s neochotou skutečné příjmy přiznat. Řada podnikatelů své příjmy při stanovování výživného výrazně podhodnocuje. Vlastní byty jsou přepisovány na známé či příbuzné, stejně tak vozy, firmy a další majetek. Pokud má otec, který má platit alimenty, konta v zahraničí, dají se jeho majetkové poměry, na základě kterých by se stanovilo výživné, zjistit velmi obtížně. Další častou obranou je zpochybnění otcovství. Lékařské testy však v tomto směru jsou prakticky neomylné.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám