Článek
„Nikdy v dějinách novodobé ČR nedosahoval v daném období přebytek vyšší hodnoty. Je však třeba upozornit, že v prvních třech měsících roku 2014 byl přebytek jen o sedm miliónů korun nižší. Takže vzhledem k celkovému objemu rozpočtu vlastně srovnatelný,” upozornil ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci března meziročně stouply o 27,5 miliardy na necelých 342 miliard korun. Nejvíce k tomu přispěly daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení a peníze přijaté od EU. Celkové výdaje státu meziročně stouply o 3,8 miliardy na 298,4 miliardy korun.
Daňové příjmy bez sociálního zabezpečení ke konci března meziročně stouply o 9,2 miliardy na 146 miliard korun. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení meziročně stouply o pět miliard na 102,4 miliardy korun.
Inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) v meziročním srovnání stouplo o 1,5 miliardy na 53,2 miliardy korun.
Inkaso spotřebních daní meziročně stouplo o 2,6 miliardy na 34,1 miliardy korun. Příjmy z daně z minerálních olejů rostly díky vyšší spotřebě způsobené nízkými cenami pohonných hmot. Rovněž spotřební daň z tabákových výrobků byla v březnu meziročně vyšší.
Šance na nižší schodek na konci roku
Největší objem výdajů rozpočtu je určen na sociální dávky. Ke konci března na ně z rozpočtu putovalo 126,7 miliardy korun, tedy meziročně o 7,7 miliardy více.
K mimořádně dobrým výsledkům podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala pomáhá příliv peněz z fondů EU ještě z programového období 2007–2013.
„Nehledě na výborná dnešní data můžeme v nich spatřit jeden problém. Příjmy z fondů EU by měly v příštích měsících prakticky vyschnout, a plnění rozpočtu tak budou muset zabezpečit prakticky jen daňové příjmy. Ty jsou sice meziročně vyšší, ale přesto zaostávají za plánovaným tempem jejich výběru,” uvedl Dřímal.
Důležité podle něj budou výsledky za duben, ve kterých se lépe ukáže efekt zavedení kontrolního hlášení u všech plátců DPH.
„Podle dosavadního vývoje příjmů a výdajů se nicméně zdá, že státní rozpočet uzavře na konci roku ve výrazně nižším deficitu, než je jeho plán. Předpokládáme schodek ve výši 30–40 miliard korun oproti schválenému deficitu 70 miliard,” dodal ekonom.