Článek
V České republice žilo v době sčítání deset miliónů čtyři sta tisíc obyvatel, kolem 10,5 miliónu obyvatel představuje dlouhodobý trend v počtu obyvatel. Z toho nepracuje, neodvádí daně 4,7 miliónu lidí. Jedná se o důchodce, kteří pobírají různé typy důchodů od invalidních po starobní. Těch je 2,3 miliónu. Patří sem i 174 tisíc lidí, kteří mají vlastní zdroj obživy, například z majetku. V domácnosti, spolu s dětmi předškolního věku, je 855 tisíc osob. Na školách, od základních až po vysoké, studuje 1,4 miliónu osob.
Naproti tomu z platu či příjmů jako živnostník žije 4,1 miliónu lidí. Pracujících důchodců je 227 tisíc.
Na mateřské dovolené je kolem 95 tisíc žen, práci hledá kolem půl miliónu lidí.
Více než milión vysokoškoláků
V Česku podle Sčítání lidu, domů a bytů žije přes 1,1 miliónu lidí s vysokoškolským vzděláním. V zemi je nejvíce vysokoškoláků absolventů humanitních oborů – 188 tisíc, jsou následováni 182 tisíci učiteli. Z celkového počtu učitelů je pouze 43 tisíc mužů.
V zemi ke dni sčítání působilo 52 tisíc právníků, 87 tisíc lékařů, 177 tisíc vysokoškoláků-techniků. V zemědělství, rybářství a lesnictví působilo 50 tisíc vysokoškolsky vzdělaných odborníků. Z celkového počtu vysokoškoláků je 577 tisíc mužů, zastoupených většinou v technických vědách a oborech. Z celkového počtu padesáti tisíc právníků je 24 tisíc žen.
V Česku ke dni sčítání žilo více žen (5,3 miliónu) než mužů (5,1 miliónu), v nejproduktivnějším věku (15–64 let) však v Česku žilo, i když jen o pár desítek tisíc, více mužů.
V České republice bylo ke dni sčítání 10 tisíc lidí bez vzdělání, 396 tisíc spoluobčanů má jen základní školu, nebo ji dokonce neukončilo. Nejvíce ekonomicky aktivních lidí má střední vzdělání, včetně vyučení (1,84 miliónu). Ukončené středoškolské vzdělání s maturitou má 1,3 miliónu občanů ČR.
I když se počty vysokoškoláků mění, jejich počet se zvyšuje, výsledky sčítání potvrzují trend, který zde máme. Zhruba 11–12 % vysokoškolsky vzdělané populace zaostává za vyspělými západoevropskými státy, které mají počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel podstatně vyšší.
Z hlediska vzdělanostního je zajímavá i struktura nezaměstnaných. Nejhůře postiženi ztrátou místa a následně obtížemi při získávání nového zaměstnání jsou lidé se středním vzděláním, včetně vyučení, kteří představují téměř polovinu lidí hledajících práci.
Následováni jsou pracovníky bez vzdělání či pouze s absolvovanou základní školou. Dohromady oba typy lidí hledajících práci představují 2/3 nezaměstnaných.
Svobodných více než ženatých
V Česku žilo ke dni sčítání 2 287 579 svobodných mužů oproti 2 231 579 ženatým mužům. Rozvedených mužů bylo 466 tisíc, ovdovělých 126 tisíc. Současně oproti tomu žilo v České republice 1 876 830 svobodných žen, 2 197 000 vdaných žen, ale 606 486 žen rozvedených a 634 tisíc vdov.
V bytech žilo 10 000 144 spoluobčanů, v rekreačních chalupách a chatách pak 36 tisíc. V tzv. nouzovém obydlí žilo v ČR 49 tisíc lidí. V ubytovacích zařízeních žilo 194 tisíc lidí, bez domova bylo ke dni sčítání v celé ČR téměř 12 tisíc osob.
Půl miliónu lidí moravské národnosti
Podle výsledků sčítání se nejvíce lidí přihlásilo k české národnosti (6,7 miliónu), více jak půl miliónů lidí se přihlásilo k moravské národnosti, 147 tisíc občanů zase ke slovenské. K oběma národnostem, české a moravské, se přihlásilo téměř sto tisíc osob. K romské národnosti se přihlásilo 5 135 osob.
K některé z církví se přihlásilo 1,463 miliónu spoluobčanů. Nejvíce k římskokatolické – 1,082 miliónu věřících. K Českobratrské evangelické církvi se přihlásilo 51 tisíc věřících, k Církvi československé husitské 39 tisíc spoluobčanů. K islámu se hlásilo téměř dva tisíce občanů.
