Článek
Loni v červnu byla míra nezaměstnanosti v eurozóně 8,2 procenta, v celé unii pak 6,8 procenta.
V eurozóně bylo letos v červnu bez práce 12,377 milionu lidí, v celé EU pak 15,674 milionu. Ve srovnání s květnem se jejich počet v osmadvacítce snížil o 36 000 a v eurozóně o 45 000.
Dále se také snížil počet nezaměstnaných do 25 let. V celé unii jich bylo asi 3,17 milionu, což je o 239 000 méně než před rokem. V eurozóně počet mladých lidí bez práce klesl o 179 000 na 2,25 milionu. Míra nezaměstnanosti v této věkové skupině ale s 14,1 procenta v EU a s 15,4 procenta v eurozóně zůstává vysoká. Nejhorší je situace v Řecku (39,6 procenta/údaj za 1. čtvrtletí) a ve Španělsku (32,4 procenta), nejlepší v Německu (5,5 procenta) a pak v Nizozemsku (6,5 procenta).
Země EU s nejvyšší nezaměstnaností
Ze zemí EU vykazuje i nadále nejnižší celkovou míru nezaměstnanosti Česko. Podle Eurostatu v červnu činila 1,9 procenta. Za ní následuje Německo s 3,1 procenta.
„Trh práce v Česku zůstává nadále extrémně přehřátý navzdory tomu, že některé dílčí ukazatele posledních měsíců signalizovaly, že může začít docházet k mírnému obratu. Například data za červen z úřadů práce naznačila, že poprvé od konce roku 2016 se snížil volný počet pracovních míst. To v minulých letech bývalo běžné spíše v průběhu zimních měsíců, když se ukončovaly sezónní práce,” komentoval ekonom ING Jakub Seidler. Ten předpokládá, že vzhledem ke zpomalování globální ekonomiky tuzemská nezaměstnanost dosáhne letos dna a začne pomalu růst.
Nejvyšší míru nezaměstnanosti ze zemí EU má nadále Řecko (17,6 procenta/údaj za duben) a Španělsko (14 procent).
| Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce |
|---|
| Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ). |
| ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. |
| Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. |
| Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. |