Článek
Na nich si totiž stále častěji nadávkami, házenými židlemi, ranami pěstí a někdy i noži a pistolemi vylévají zlost ti, co jsou podle svého názoru nespokojeni s nabízenými či poskytovanými službami a sociálními dávkami.
Situace jde už tak daleko, že Česká správa sociálního zabezpečení požaduje, aby její zaměstnanci měli status veřejného činitele. Vyšší tresty za eventuální napadení by tak měly stoupající počty násilníků odradit.
"Neobyčejně sprosté slovní napadání a psychický tlak je vlastně už běžná záležitost," říká vedoucí humanitního odboru městské části Praha 4 Věra Rožková. "Přijmout přitom musíte každého klienta. Jakmile určité typy lidí něco nedostanou podle svých představ, i když uvádějí zkreslená a nepravdivá fakta, okamžitě minimálně vyhrožují," říká. Důvodem je i to, že velmi dobře vědí, že se jim prakticky nic nestane. Vrchol postihu je totiž přestupkové řízení. Úřad již musel instalovat v místnostech, kam chodí klienti, bezpečnostní zařízení," řekla Rožková.
Kamery ani zabezpečovací zařízení nestačí, nepomůže ani předělená místnost, tvrdí na řadě sociálních odborů po celém Česku. Minimálně je třeba policista na chodbě. To ovšem zvyšuje náklady úřadů. Někdy na policistu ale chybějí peníze.
Na řadě jsou i jiné profese
"Vděčným objektem násilníků jsou i zdravotní sestry, a to zejména v noci," říká Hana Kůstková, zdravotní sestra z Všeobecné nemocnice na Karlově. "Objeví se i vyhrožování zbraní, jako je pistole. Sestra si nemůže být jistá ani u nemocničního lůžka," upozorňuje Kůstková.
Násilí na zdravotnických pracovištích je všeobecným jevem, násilí ve zdravotnictví tvoří ve světě čtvrtinu všech případů, píše se v publikaci Násilí na pracovišti ve zdravotnictví vydané Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR. Desítky případů napadení lékařů a sester, posádek sanitních vozů a pracovníků záchranné služby potvrzují, že je to obdobné i u nás.
"Sociální pracovnice, zdravotníci, hasiči, policisté nemají příliš velký sociální status, takže si lidé myslí, že si k nim mohou dovolit, co chtějí, navíc i postihy jsou skutečně minimální," říká psycholožka Informačního a poradenského centra ROSA Branislava Vargová.
"Důvodem k útoku je vedle pocitu, že lidé nemají nikde dovolání, a do úřednice si tak promítnou veškerý nepřátelský svět a svoji bezmoc, ale i to, že násilníci a násilnické povahy, jakmile se jim někdo postaví, nesouhlasí, nepodřídí se jim, reagují okamžitě agresí," říká Vargová.
Problém je celosvětový
Stoupající agresivita a násilí při výkonu profese není jen českým problémem. Potvrzují to i studie Mezinárodní organizace práce (ILO), Světové zdravotnické organizace (WHO) a Mezinárodní kanceláře práce (International Labour Office). Zmíněné organizace dokonce vydávají i instruktážní příručky a metodické pokyny, jak se násilí ze strany klientů bránit.
"Násilí na pracovišti ve zdravotnictví a sociálních službách se stalo novým fenoménem jak ve světě, tak i u nás," potvrdil Jiří Schlanger, předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Projevuje se ve statistikách příčin úmrtí, úrazů a nemocí z povolání. Existuje řada jevů, se kterými se česká společnost nedovede po společenských změnách v roce 1989 ani formálně, ani věcně vyrovnat. Násilí na pracovišti patří mezi ně, říká Jiří Schlanger.