Článek
„Chceme zajistit trvalou energetickou bezpečnost,” řekl v pondělí televizní stanici ZDF německý ministr hospodářství Peter Altmaier. „Nechceme dovážet levnou jadernou elektřinu ze sousedních států,” dodal.
Na tom, že Německo přestane používat energii z uhlí, které se na jeho současném energetickém mixu podílí asi třetinou, nejpozději do konce roku 2038, se v sobotu dohodla takzvaná uhelná komise. Navrhla také, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci. [celá zpráva]
Studenti v Berlíně protestují za odklon od uhlí
Do Německa vyváží uhlí a elektřinu i ČR. Podle webu atominfo.cz je tuzemská energetika čtvrtým největším čistým vývozcem elektrické energie v Evropské unii.
Ceny elektřiny budou dotovat
Německo, kde se už loni přestalo těžit černé uhlí, se s energií z fosilních paliv loučí, aby snížilo emise oxidu uhličitého (CO2) a dodrželo své klimatické závazky. Činí tak ve stejné době, kdy zavírá také jaderné elektrárny. Poslední z nich bude odpojena ze sítě v roce 2022.
Proto komise počítá s tím, že přinejmenším dočasně elektřina zdraží. Aby to nemělo přílišný dopad na občany, chce komise, aby rozdíl pokryl vládní příspěvek ve výši nejméně dvou miliard eur (51 miliard korun) ročně. Další peníze budou nutné na odškodnění provozovatelů uhelných elektráren, kteří je uzavřou předčasně.
Německá kancléřka Angela Merkelová minulý týden v Davosu připustila, že německá energetika bude v budoucnu více závislá na dovozu plynu. Jeho největším dodavatelem do Evropy je Rusko.
V Česku se vyrábí zhruba 40 procent elektřiny z hnědého uhlí, třetina z jádra, zbytek připadá na plyn a obnovitelné zdroje. Energetická koncepce počítá s tím, že uhlí postupně nahradí jádro, soutěž na výstavbu nového jaderného bloku postupně nabírá stále větší zpoždění.
