Němci se nás bojí, pomáhají si protekcí, napsal šéf CzechTrade

Podle něho by stát neměl ani tak usilovat o budování dalších montoven pro automobilový a elektrotechnický průmysl, ale spíše o to přilákat do inovativních řešení našich firem globální rizikový kapitál (joint venture) a vytvářet s ním společné podniky.

V článku, v jehož názvu se ptá, zda se neprodáváme levněji, než hamburgery, mimo jiné na stránkách CzechTrade píše: „Jste nejlepší, ale musíme poslechnout příkaz z vrchu."

Daleko větší rozměr, než to na první pohled vypadá, má podle něho například Pyrrhovo vítězství české firmy z Vysočiny, která je dodavatelem pro automobilový průmysl.

"Německý zákazník jí oznámil, že pokud jde o nabídnutou kvalitu a cenu, je jasně nejlepší, ale on musí stejně dát přednost jiné německé firmě, která na poslední chvíli získala na projekt dotaci. Přes intervence na různých úrovních se naše firma zakázky nedobrala.“

Přitom této firmě z Vysočiny, která patří k našim úspěšným exportérům, se podle něho podařilo zkrátit čas na výrobu jednoho auta u kolínské TPCA o více než deset procent, což znamená, že automobilka může poslat do světa o 25 tisíc vozů ročně víc.

„Poznání, že Němci se nás už začínají bát tak, že si v boji pomáhají netržními praktikami, je možná slabou útěchou pro nás, ale hlavně varováním pro Německo a celou Unii,“ komentuje bariéry uvnitř EU Jukl.

Tvrdí, že protekcionismus, podporovaný populistickými snahami vlád chránit své národní trhy i v rámci EU, bují i v dalších zemích, a brání tak většímu rozmachu českých inovačních firem.

S odvoláním na obchodního radu v Paříži Vladimíra Bärtla píše: „Vzdor skutečnosti, že se Francouzi vnímají jako nositelé evropské integrace, protekcionismus a okopávání kotníků nefrancouzským firmám existuje napříč jednotlivými vrstvami místní administrativy.“

Popisuje zkušenosti ekonomického úseku české ambasády v Paříži, který se často setkává s tím, že francouzská firma vyhodnotí českou nabídku jako nejlepší a udělí české firmě zakázku, nicméně za podmínky maximální anonymity. Český podnik to pak nemůže uvádět jako referenci.

„Polovinu konkurenční výhody českého zahraničního obchodu je tvořeno pouhými sedmi promilemi všech vývozních komodit pocházejícími převážně ze dvou sektorů (automobilový a elektrotechnický průmysl, pozn. red). Bez většího prosazování inovátorů budeme mít svůj růst čím dál méně pod kontrolou,“ varoval Jukl.

Dosavadní způsob podpory exportu v Česku považuje za přežitek.

"Jsme závislí na Německu, montáži aut a elektroniky. Když oni dostanou rýmu, tak my zápal plic. Potřebujeme dostat do popředí inovace, které se prodají. A neplatit je jen ze státní kasy, ale přilákat soukromé peníze, rizikové kapitalisty, byznys anděly, zkrátka přestat soutěžit o jednotlivé trhy, ale začít se dravě ucházet o globální peníze,“ řekl k tomu Právu Jukl.

V reakci na přípravu koncepce podpory naší hospodářské politiky dodal: „Budeme-li stále používat metodiku koncepcí z minulého století, tak náš střed Evropy se posune spíše na jih, než na sever. Za minulé století považuji investice na zelené louce do montoven, orientování vědy a výzkumu za státní peníze na invence nikoliv inovace.“

Pro koncepce ČR by mělo podle něho být výchozí myšlenkou to, že je úplně jedno, zda se její zboží, či služba chytí třeba v Brazílii a pak jí zákazníci utrhají ruce třeba v Německu.

Je jedno, z kterého trhu se začne a je také víceméně jedno, jaký obor si stát narýsuje jako prioritní. Vůbec se nemusíme prioritně zaměřovat právě na Německo a určitý typ průmyslu. "Důležité je, zda se na danou myšlenku, věc či technologické řešení chytí globální rizikoví kapitalisté. Protože pokud ano, tak se zboží nebo služba postupně prosadí globálně," bourá zažité představy o podpoře exportu Jukl.