Hlavní obsah

Nacher: Většina absurdních bankovních poplatků už zmizela

Právo, Jakub Svoboda

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Banky jsou vstřícnější než před deseti lety. Většina absurdních, tedy nejvíce kritizovaných poplatků již z našeho trhu zmizela, řekl v rozhovoru pro páteční vydání deníku Právo odborník na finanční trhy Patrik Nacher. Současně ale varoval před přílišným optimismem. Na některé absurdní poplatky lze stále ještě narazit nebo hrozí jejich obnovení.

Foto: Petr Horník, Právo

Patrik Nacher

Článek

Letos jste naposledy vyhlásil anketu o nejabsurdnější bankovní poplatek. Znamená to, že už v našich bankách žádné absurdní poplatky nejsou?

S anketou jsem začínal před jedenácti lety, kdy banky u nás vybíraly poplatky prakticky za cokoliv. Všude se platilo i za vedení běžného účtu. To se za jedenáct let změnilo, máte tady pět šest prakticky bezpoplatkových bank, i všechny ostatní banky pak nabízejí účet bez poplatku při splnění určitých podmínek, které jsou z mého pohledu rozumné. Například aby vám na účet chodila pravidelná částka nad určitou hranici  nebo aby člověk platební kartu používal, když už ji má.

Prvotní službu poskytuje klient bance, když jí přináší své peníze

Nyní je už těžké nalézt skutečně absurdní poplatky, neboť vítězné poplatky z jednotlivých let se již dalších ročníků nezúčastní a není tak už tolik z čeho vybírat. Navíc většina absurdních, tedy nejvíce kritizovaných poplatků již z našeho trhu zmizela. K jejich rušení přispěla svým vlivem i tato anketa, které se za jedenáct let celkem zúčastnilo přes 350 tisíc lidí. I díky tomu se banky nyní chovají ke klientům vstřícněji než před deseti lety.

Je však evidentní, že banky s poplatky nadále počítají.

To ano, ale věřím, že jejich počet bude menší a budou se postupně snižovat. Neříkám, že už na žádné absurdní poplatky nemůžete narazit nebo že některé banky se pod tlakem svých majitelů nemohou chtít k nim vracet.

Některé poplatky stále trápí zejména menší podnikatele, kteří platí třeba za to, že do banky přinesou tržbu. Větší firmy jsou pak „trestány“ za větší vklady či zahraniční platební styk. Jsou také základní služby, které jsou ve stejné bance pro fyzické osoby zdarma, zatímco živnostníci a firmy za ně platí, dokonce se to týká i  poplatku za příchozí platbu.

Nic není zadarmo a ani bankovní služby nemohou být zadarmo

Poplatky jsou i v současnosti jedním z důležitých zdrojů příjmu bank. Jejich objem se však v posledních pěti letech postupně snižuje. K největšímu poklesu poplatků došlo zatím v loňském roce, kdy za tři čtvrtletí poklesly příjmy bank z poplatků a provizí o celých osm procent. A jak už jsem říkal, všechny banky přitom už bez výjimky nabízejí ve svém portfoliu alespoň jeden běžný účet bez poplatku za vedení.

Kde je podle vás cenová hranice férovosti u bankovních poplatků?

Nic není zadarmo a stejně jako třeba ostříhání u holiče nebo občerstvení v restauraci ani bankovní služby nemohou být zadarmo. Já jsem nikdy neříkal, že bych je chtěl zadarmo, chci je jen bez poplatků, což není totéž. To někteří bankéři stále nechtějí pochopit.

Beru to jako reciproční služby. Prvotní službu totiž poskytuje klient bance, když jí přináší své peníze. Bez nich by banka nemohla podnikat, nic jiného neumí. Za to, že banka s mými penězi podniká, mi nic nedá, žádnou odměnu nebo podíl na zisku, nedělí se se mnou o své výnosy.

Foto: Petr Horník, Právo

Pražský radní a ekonom Patrik Nacher

Jako protislužbu však očekávám, že se svými vlastními penězi budu moci disponovat a banka mi to nebude zpoplatňovat – platební příkazy, inkaso, výběry z bankomatu a podobné základní bankovní služby. To považuji za vyvážený vztah, a současně to neznamená, že bankovní služby jsou zadarmo.

Dokážete si v bankovnictví představit nějakou cenovou regulaci?

Já jsem obecně proti  regulaci a proti cenové dvojnásob. I kdyby to bylo ve prospěch bankovních klientů a v neprospěch bankovních poplatků. To není cesta. Výsledkem cenové regulace je, že se to nakonec obrátí proti klientovi. Zatímco ceny přirozeně může stlačit dolů konkurenční boj, tlak spotřebitelů a médií, v případě regulace se konkurující  banky stmelují a  pak společně přemítají, jak se jí mají postavit.

Důkazem je celoevropská regulace mezibankovních poplatků. Nejen že to nepřispělo ke zlevnění zboží, ale, jak už jsem loni varoval, kvůli výpadkům příjmů banky zdražují poplatky za vedení karty, ruší benefity u kreditních karet, zvyšují poplatky za výběr z bankomatu cizí banky atd.

Mimo to mohou banky regulaci snadno využít jako záminku pro zdražování se zdůvodněním, že je k tomu dohnalo rozhodnutí politiků. Podobně to zafungovalo i u nového zákona o spotřebitelském úvěru, který umožnil ročně splatit až čtvrtinu hypotéky.

Znamená to, že hypotéky budou kvůli tomu zdražovat?

Možnost splatit hypotéku kdykoliv bez sankcí už některé banky nabízely dříve. Šlo o konkurenční výhodu, kterou mohl kdokoliv využít. Proč to ale musí zákon nařizovat všem, když vztah je vyvážený? Klient má po dobu fixace  jistotu, že mu banka nemůže jednostranně zvedat sazbu a platí stále stejně. Na druhou stranu banka má jistotu, že klient platí, a má z toho dopředu spočítaný výnos.

Když toto naruším, zcela nevyhnutelně to musí vést k tomu, že pro banky to bude dílem jako výmluva a dílem jako reálný důvod pro to, aby hypotéky zdražily. Protože banky nemůžou předvídat, zda vypočítaný úrok na hypotékách s různými fixacemi skutečně dostanou, nebo klienti začnou po čtvrtinách splácet jistinu. Sazby u hypoték jdou proto pomalu nahoru, logicky, ale  zbytečně.

Další novinkou je, že banky musí důkladněji prověřovat úvěruschopnost klienta.

Někteří lidé, kteří by dříve úvěr od banky ještě dostali, už na něj nedosáhnou. Banky nebudou riskovat placení případných sankcí kvůli tomu, že si správně nezmapovaly bonitu dlužníka.

Poplatek za nadměrný vklad mi přijde opravdu neuvěřitelný

Příliš ochranářský zákon tedy vykoná  úplný opak. V tomto případě nažene lidi k lichvářům, protože seriózní finanční instituce jim už úvěr nedají.

Důležité budou i první verdikty soudu: až se najde případ někoho, kdo si vezme úvěr, nebude mít na splácení a bude banku žalovat, že si dostatečně neprověřila jeho bonitu.

Zpět k poslednímu ročníku vaší ankety. Bude něčím zvláštní?

Pro poslední ročník ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek jsme připravili specialitu. Veřejnost může hodnotit vítěze všech dosavadních ročníků ankety, hlasovat může na stránkách Bankovnipopoplatky.com do konce února. Z dřívějších vítězných poplatků vzejde poplatek, který vnímá veřejnost jako ten absolutně nejabsurdnější.

Máte nějakého favorita?

Mám ho od začátku. Je to poplatek za nadměrný vklad, zatím je na třetím místě. Ten mi přijde opravdu neuvěřitelný. Rozumím tomu, že práce s hotovostí je drahá, ale když mám hotovost a chci z ní udělat „bezhotovost“, tak to do banky musím nějak donést. Ale já přece přináším bance její zdroj obživy a jsem za to ještě zpoplatňovaný.

Pořádáte i další ankety, například o nejvstřícnější banku. V nich hodláte pokračovat?

Určitě, tyto svoje aktivity chci dál rozvíjet a posouvat dopředu. Webová stránka Bankovnipoplatky.com bude normálně dál fungovat a zaměřovat se na finanční gramotnost, osvětu a informovanost spotřebitelů. Tento prostor rozhodně vyklízet nehodlám, naopak ho chci rozšiřovat a hledat absurdity i jinde, například v pojišťovnictví.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám