Článek
V podnikatelské sféře si tak zaměstnanci přišli v průměru na 17 924 Kč, když reálná mzda vzrostla o 3,2 %. V nepodnikatelské sféře si pohoršili na 17 462 Kč, při poklesu reálné mzdy o 3,1 %. "Propad reálné mzdy do záporných čísel byl v nepodnikatelské sféře naposledy zaznamenán v roce 2000," konstatuje ČSÚ.
Zpomalení tempa růstu mezd analytici očekávali v souvislosti se změnou platové struktury ve veřejné sféře. Od prvního ledna nahradila dvanáctitřídní stupnici platových tarifů nová šestnáctitřídní. "Skutečnost ale předčila očekávání, protože mzdy zpomalily nejen ve veřejné, ale i v soukromé sféře," upozorňuje analytik HVB Bank Pavel Sobíšek.
"Pomalejší růst mezd bude mít jistě odezvu v nižším růstu soukromé spotřeby a potažmo mírně nižším celkovém růstu HDP," domnívá se Sobíšek a dodává: "Údaje omezí aspoň dočasně tlak na růst úrokových sazeb."
Nejméně berou zemědělci a lesníci
Za celé první pololetí letošního roku dosáhla průměrná mzda výše 17 267 korun, což představuje meziroční nárůst o 1045 korun. Nejvyšší průměrnou mzdu, 35 815 Kč, dostávali občané pracující v odvětví finanční zprostředkování, naopak nejnižší, 12 067 Kč, zaměstnanci v odvětví zemědělství, myslivost a lesnictví.
Nejvyšších průměrných mezd dlouhodobě dosahují firmy v mezinárodním vlastnictví (21 786 Kč). Nejnižší mzdy jsou naopak v subjektech vlastněných družstvy (11 317 Kč).