Hlavní obsah

Letošní inflace přihodí církvím na náhradách 7,5 miliardy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Letošní skoro až dvacetiprocentní inflace dělá vrásky lidem, firmám i státu. Spíše v klidu mohou být české církve a náboženské společnosti, jež dostávají od státu finanční náhradu za nevydaný majetek, která se každoročně úročí na základě tzv. inflační do­ložky.

Foto: Foto PRÁVO – Jan Handrejch, Právo

Církve financují z restitučních peněz mj. školy, sociální a další podobná zařízení.

Článek

Kvůli letošní inflaci, již Česká národní banka (ČNB) odhaduje na 16,5 procenta, se církvím zhodnotí celková částka, kterou jim český stát ze zákona musí vyplatit, o neuvěřitelných 7,5 miliardy korun.

Vyplývá to z propočtu splátek ministerstva financí, které má Právo k dispozici. Podle restitučního zákona, který prosadila v roce 2012 Nečasova vláda, se stát zavázal v třiceti ročních splátkách vyplatit 59 miliard korun zúročených právě o inflaci.

Limit stanoven není, do propočtu se skutečně vždy použije míra roční inflace
Šimon Blecha, ministerstvo financí

V původním odhadu dopadů na státní rozpočet se počítalo s průměrnou inflací dvě procenta. Že může být inflace i osminásobná, tehdy nikdo nepředpokládal.

„Limit zastropování v tomto případě stanoven není, do propočtu se skutečně vždy použije míra roční inflace zveřejněná Českým statistickým úřadem (ČSÚ) pro daný rok, jak je uvedeno v zákonné úpravě,“ řekl Právu mluvčí ministerstva financí Šimon Blecha.

V Kanadě prodávají kostely, církev nemá peníze pro oběti zneužívání

Amerika

Koalice církve zdanit nechce

Dodal, že podle zákona se nesplacená část finanční náhrady každoročně navýší o dva roky starou míru roční inflace zveřejněnou ČSÚ. To znamená, že letošní mimořádně vysoká inflace se do zbývající nevyplacené částky započítá v roce 2024.

Podle tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) nebylo možné smlouvu s církvemi bez inflační doložky podepsat.

„Nikdo nepočítal s tím, že bude dvouciferná inflace, ale pokud bychom tehdy nechtěli podepsat inflační doložku, tak by církve chtěly peníze na dřevo, aby je mohly investovat,“ řekl Právu Kalousek.

Dodal, že inflační doložka byla kompromisem, protože původně měla být částka navýšena o průměrný úrok v komerční sféře, který se v té době pohyboval okolo pěti procent, což bylo víc než tehdejší inflace.

Zloději vrátili do chrámu ukradené cennosti. Sužovaly je zlé sny

Cestování

Letos podle propočtů ministerstva financí zůstává státu vůči církvím dluh 47 miliard korun. Ty se zhodnotí o inflaci z roku 2020, v té době byla 3,2 procenta, což zvedne dlužnou částku o 1,5 miliardy korun na 48,5 miliardy korun. Tato částka se vydělí zbývajícími roky splátek a církve na konci letošního roku dostanou roční splátku 2,3 miliardy korun. A tímto mechanismem to půjde až do roku 2042.

Konečný účet naroste

Podle původního scénáře se počítalo s tím, že inflace dlužnou částku navýší celkově z 59 miliard na zhruba 80 miliard korun. Při započtení 17 miliard korun jiného příspěvku, na provoz, z kterého církve budou dostávat dotace do roku 2029, mělo narovnání s církvemi vyjít na 97 miliard korun.

Pokud bude ale inflace v příštích letech dále vysoká, je možné, že restituční účet za nevydaný majetek se kumulativně zvýší o desítky miliard. A to hrozí, protože podle prognózy ČNB by měla být inflace příští rok 9,5 procenta.

Inflační doložku v minulosti kritizoval prezident Miloš Zeman, ČSSD nebo předseda ANO Andrej Babiš. S nápadem církevní náhrady zdanit ale vlády ČSSD a ANO neuspěly. Proti byly strany současné vlády. Ty nevidí žádný důvod něco udělat s vysokým zhodnocením kvůli inflační doložce. Vláda přitom počítá s tím, že energetickým firmám a možná i bankám vyměří mimořádnou daň kvůli neočekávaným ziskům, které jim přineslo zdražování energií a vysoké úroky.

„Srovnávat zvýšené výdaje kvůli inflaci s enormními zisky firem, které jim padají do klína v důsledku ruské války, je jako míchat hrušky s jablky,“ řekla Právu šéfka TOP 09 a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Podle ní je inflační doložka naprosto běžná věc u všech typů smluv a měnit smlouvy by bylo nezákonné.

Inflace na Slovensku zrychlila na 13,6 procenta

Ekonomika

To si myslí i předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. „Navíc podle nálezu Ústavního soudu z června 2013 není možné do církevních restitucí zpětně zasahovat,“ připomněl Bartoš.

O zmenšování náhrad nechtějí slyšet nic ani samotné církve. „Domnívám se, že inflační doložka není předmětem zisku, ale uchování hodnoty peněz,“ sdělil Právu generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.

Podobně mluví i generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš. „Církevní restituce nejsou žádný výdělek, ale jsou kompenzací za odcizený majetek. Inflační doložka zaručuje, že kompromisně dohodnutá výše kompenzace není znehodnocována na úkor okradeného – tedy církví,“ napsal Právu Vinš.

Kolik už dostaly církve za deset let
Celková hodnota církevního majetku byla odhadnuta na 134 miliard a z toho vrácený majetek na 75 miliard korun.
Za nevydaný majetek se stát zavázal zaplatit 16 církvím a náboženským společnostem 59 miliard korun v třiceti ročních splátkách od roku 2013 do roku 2042. Tato částka je úročena o inflaci. Zatím získaly církve díky inflační doložce 8,5 miliardy.
Kromě toho církve budou do roku 2029 dostávat státní dotace v celkové hodnotě 17 miliard na činnost. V prvních třech letech dělal příspěvek 1,44 miliardy korun. Od roku 2016 se začal každoročně o pět procent snižovat.
Od roku 2013 do roku 2022 (letošní splátka přijde v prosinci) bylo církvím vyplaceno 21,1 miliardy náhrad a 12,4 miliardy na dotacích, tedy 33,5 miliardy celkem.

Reklama

Výběr článků

Načítám