Hlavní obsah

Inflace v Německu je nejvyšší od roku 1993

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu loni zrychlil na 3,1 procenta, a dostal se tak na nejvyšší hodnotu od roku 1993. Na základě předběžných údajů podle německé metodiky výpočtu to ve čtvrtek oznámil spolkový statistický úřad. Míra inflace v Německu je tak výrazně nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která ho stanovila na dvě procenta.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ilustrační foto

Článek

Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že inflace v prosinci zpomalí na 5,1 procenta z listopadové hodnoty 5,2 procenta.

To se ale nepotvrdilo a podle předběžných údajů se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v prosinci zvýšilo na 5,3 procenta. Konečnou zprávu o vývoji prosincové a loňské inflace statistický úřad vydá 19. ledna.

Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie loni činila míra inflace v Německu 3,2 procenta, v prosinci pak meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil na 5,7 procenta z listopadových šesti procent.

Inflace v EU zrychluje. Ceny energií vzrostly o 27,5 procenta

Ekonomika

Ekonomové kvůli pokračující pandemii nemoci covid-19, růstu cen energií a problémům v dodavatelských řetězcích očekávají, že s vysokým meziročním růstem spotřebitelských cen se Německo bude potýkat i letos.

To bude mít dopady i na vývoj v regionu, protože Německo je největší ekonomikou, kde se platí jednotnou evropskou měnou euro. Je také významným obchodním partnerem České republiky.

Turecká inflace se dostala nad 36 procent

Ekonomika

Německý ekonomický institut Ifo předpovídá, že celoroční míra inflace v Německu letos vystoupí na 3,3 procenta. Německá centrální banka pak v hospodářském výhledu na letošní rok počítá s inflací 3,6 procenta.

Vysokému tempu růstu spotřebitelských cen čelí Německo od loňského léta. Statistický úřad to zdůvodňuje nejen nynějšími dodavatelskými problémy a rekordními cenami energií, ale také dopadem nízkých cen v roce 2020 a tehdejším dočasným snížením daně z přidané hodnoty (DPH), ke kterému se vláda rozhodla, aby zmírnila dopady pandemie na občany.

Reklama

Výběr článků

Načítám