Hlavní obsah

Hrozí utahování opasků. Česko se řítí k dluhové brzdě, říká šéfka rozpočtové rady

Právo, Tomáš Volf

Zadlužení Česka skokově roste a není to pouze vinou pandemie covidu-19. Politici by už před volbami měli lidem říct, jak hodlají veřejné finance stabilizovat. Do tří let hrozí, že si budeme muset utáhnout opasky, škrtat výdaje a zvyšovat daně, řekla Právu předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady.

Článek

Rozpočtová rada ve čtvrtek opět varovala před veřejným zadlužením. Odhadujete, že už za tři roky ČR narazí na tzv. dluhovou brzdu. Ta by se spustila, jakmile dluh dosáhne 55 procent HDP, přičemž ministryně financí Alena Schillerová odhaduje, že letos dospěje k 45 procentům HDP. Je to vážný problém?

Náraz na dluhovou brzdu podle současného znění zákona znamená, že by se měl sestavit vyrovnaný rozpočet, aby došlo ke stabilizaci veřejných financí. To by mohlo znamenat poměrně drastické kroky. My bychom byli rádi, aby k takové situaci nikdy nedošlo. Představte si, že sestavíte třeba rozpočet se schodkem 200 miliard korun, narazíte na dluhovou brzdu a najednou potřebujete na příjmové nebo na výdajové straně najít či seškrtat 200 miliard. Bylo by na vládě a parlamentu, jaké výdaje by oželely nebo jaké příjmy by se rozhodly zvýšit. Ale rozhodně je lepší té situaci předejít a stabilizaci plánovat postupně.

Kraje v roce covidu skončily ve schodku, obcím klesl přebytek

Ekonomika

Mohlo by to ohrozit třeba i výdaje na sociální dávky, zdravotnictví, důchody a podobně?

Nechci lidi strašit, tyhle věci v našich podmínkách přicházejí na řadu až jako poslední, ale určitě by chátraly projekty infrastrukturního typu a některé výdobytky by se musely snížit.

Máme ale konsolidační plán vypracovaný ministerstvem financí…

V konsolidační strategii předložené loni v listopadu je tempo snížení strukturálního schodku o 0,5 procenta ročně. To je zoufale málo. Vůbec tam nejsou nástiny jakýchkoli opatření. Tam je naprosto vágně stanoveno, že to bude řešit až příští vláda vzešlá z voleb. Proto si myslíme, že by všechny politické strany měly vytvořit jasnou představu, jak by podle nich měly veřejné finance v příštích deseti letech vypadat, a zapracovat ji do svých předvolebních programů, aby si voliči měli na základě čeho vybrat.

Důchodový systém loni skončil v deficitu 40,5 miliardy

Stalo se

Míra zadlužení roste kvůli covidu v celém světě. Co podle vás měla česká vláda udělat jinak?

Jedinou kritikou, kterou k tomu mám, je, že se neměla míchat opatření související s covidem a opatření s covidem nesouvisející. Teď je jasně vidět, jak velikou chybou bylo zrušení superhrubé mzdy. Veřejné finance byly připraveny o 100 miliard korun bez jakýchkoli viditelných pozitivních efektů na ekonomiku.

Podobným příběhem je zrušení daně z nabytí nemovitosti. Až covid skončí, bude těžké to měnit, ze sociálních studií známe efekt západky. Lidé budou mnohem rozmrzelejší, když jim zase vezmete něco, co předtím neměli, než vás ocení, když jim to dáváte.

Co je podle vás řešením?

Politické strany musí mít své experty a musí jasně propočítat různé varianty, jakými kombinacemi by došly k tomu, aby se zadlužení zastavilo někde na 53 až 54 procentech HDP a pak se postupně spíše snižovalo. Musíme se připravit na to, že po roce 2030 tvrdě narazíme na dopady stárnutí obyvatelstva. Na to se úplně zapomnělo, v tom se neudělalo vůbec nic.

Sněmovna schválila další půlbilionový schodek

Domácí

Jak dluhovou brzdu v minulosti řešily nebo se teď chystají řešit jiné země?

Země to řeší různě, některé ta fiskální pravidla dodržují více, jiné méně. Zajímavý příklad je třeba Švédska v devadesátých letech. Tam se to povedlo velmi rozumným způsobem, ale to bychom museli jít do detailů. Problémem je ta dynamika. Třeba Francie má větší zadlužení než my, ale desítky let relativně stabilní.

U nás se teď dluh za dva roky zvýší najednou o zhruba bilion korun, což je více než polovina dluhu nahromaděného za předchozích téměř 30 let. To je absurdní, to jen covidem nezdůvodníte. Jsme malá otevřená ekonomika a kredit ratingových agentur nám nevydrží navždycky. Jiné země už řeší, jak stabilizovat finance po roce 2022, zatímco u nás o tom kromě rozpočtové rady nikdo nemluví.

Ve Velké Británii ministr financí ve středu lidem řekl, že musí počítat s razantním zvýšením daní. Londýn po 50 letech zvýší daň velkým firmám, z 19 rovnou na 25 procent. To u nás před volbami asi nikdo říkat nebude…

No jistě, jsme zpátky v letech 2005 a 2006, kdy se různá rozpočtově neodpovědná rozhodnutí schvalovala napříč politickým spektrem. Příkladem za všechny budiž pastelkovné.

Daně se budou muset významně zvýšit, předpokládá rozpočtová rada

Ekonomika

I rozpočtová rada říká, že bude třeba zvýšit daně. Jaké daně by to měly být, aby to bylo efektivní?

Nejjednodušší je danit práci, proto je také u nás zdanění nastaveno vysoko. Určitý prostor je i u firemní daně, ty máme ve srovnání se zeměmi OECD spíše nižší. Ale já nechci radit, co mají politici dělat, to bych šla nad rámec svého mandátu. To by opravdu měli rozhodnout voliči. Nicméně musím říct, že pokud lidi budou chtít, aby zdravotnictví, školství, sociální péče byly téměř plně hrazeny státem, pak se daňová zátěž bude muset zvýšit. Nemůžeme mít sociální zabezpečení jako ve Švédsku a daně jako ve Švýcarsku. Lidé by to tak chtěli mít, ale ono to nejde.

Reklama

Výběr článků

Načítám