Článek
„Takový masakr, to jsem tady ještě nezažila. Všude auta, auta, lidi a lidi,“ glosovala bodrá pokladní za velkým plexisklem v pražském Hornbachu Velká Chuchle, když nejhorší nápor kulminoval.
„Jel jsem pro okapy už dopoledne a musel jsem to otočit. Prostě to nešlo. Nakoupil jsem až půl hodiny před zavíračkou,“ řekl Právu zámečník Víťa.
Ještě v půl osmé večer byly fronty, s patřičnými odstupy lidí, na všech pokladnách. Někteří ale kupovali jen drobnosti, jako postarší pán s lopatkou a smetáčkem v ruce. To mohl koupit i v menší drogerii, jenže hobbymarkety jsou, jak přiznával, návykové.
Další mladý muž se opíral o krumpáč a v ruce držel zahradní hadici. „Budu o Velikonocích kutit na zahrádce. Je to nejlepší fitness a žena mě pochválí,“ usmíval se.
Před vchodem se i navečer tvořila fronta, a tak manažeři, kteří chtěli zavřít načas ve dvacet hodin, museli začít vstup do prodejny regulovat. Přesto se našlo mnoho takových, kteří měli pocit, že jim stojí za to čekat a nákup absolvovat v rychlosti, za pár minut.