Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Děti nemáme v plánu, tvrdí mladí Češi

Mít děti není pro mladé české muže jednoznačným cílem či smyslem jejich života. Pouze 57 procent mladých mužů ve věku 25 až 29 let otevřeně deklarovalo, že plánují ve svém životě mít rodinu a děti.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Děti nemáme v plánu, tvrdí mladí Češi

Jedním z důvodů může být i to, že 40 procent mladých mužů ještě bydlí s rodiči. Druhým trendem v reprodukčním chování mladých českých mužů je skutečnost, že se zvyšuje jejich věk v době, kdy mají prvního potomka. Konkrétně z 26 let v sedmdesátých letech v současnosti výrazně překračuje třicítku. Vyplývá to ze studie „Reprodukční plány mladých mužů v ČR“ autorek Renáty Kyzlinkové a Anny Šťastné.

O děti pak mají zájem především vysokoškoláci (70 procent dotázaných vysokoškoláků), ale jen polovina mužů se základním vzděláním, uvádí studie. „Nechci děti, to ale neznamená, že nechci žít s partnerkou. Jen nevidím důvod, proč bych se měl hlavně rozmnožovat a trávit život šetřením na kočárek, byt, následně spořením na studia či byt pro svého potomka. Prostě jen propracovat a prošetřit svůj neopakovatelný život,“ řekl osmadvacetiletý ekonom Jan.

Zastánci co největší porodnosti jsou zaskočeni nemalým počtem mužů (14,2 procenta) a žen (7 procent), kteří přímo programově nepočítají s tím, že se jejich život bude vyvíjet podle staletí prověřeného modelu, v němž mít děti bylo samozřejmé.

Vedle úpadku morálky, ztráty životních hodnot či rozvolnění společenských vztahů vidí sociologové a psychologové příčinu i ve ztrátě vlivu náboženství či uvolnění postojů k sexu. Dalším důvodem je i ztráta role muže, který přestal být výhradním živitelem a autoritou, která rozhodovala o všem, co se v rodině událo. Upozorňují taktéž na to, že v posledních desetiletích se podstatně změnilo i postavení žen ve společnosti.

Rozhodující je kvalita partnerství

Podobně jako proběhla transformace reprodukčního chování žen, dochází v současnosti též ke změně reprodukčního chování mužů, shodují se experti. Ekonomická situace dovoluje jak ženám, tak mužům sestavit si život podle svého přání, uvádí studie.

Rodina a děti jsou přitom podle průzkumů CVVM a dalších institucí na předních místech hodnotových žebříčků českých mužů a žen. Rodiny si nejčastěji přejí mít dvě děti. Životní realita je ale někdy zcela jiná.

Ideálně by měl být přechod k rodičovství uvážený, plánovaný krok, který je mezi partnery diskutován a kde došlo ke vzájemné dohodě, uvádí studie. Klíčovou roli v rozhodnutí či životním záměru mít děti nemají ani tak ekonomické faktory, byť i ty hrají významnou roli, ale především kvalita partnerského vztahu. Tedy to, zda si muž s partnerkou, se kterou zamýšlí dlouhodobě žít, rozumí a má s ní pevný vztah.

„Rodičovství muže je závislé na kvalitě partnerského vztahu, vzájemné důvěře partnerů, vymezení partnerské dominance, submisivity,“ uvádí studie. Významnou roli má i to, v čem muž – potenciální rodič spatřuje smysl života, jaký má hodnotový žebříček. Významný vliv na rozhodnutí mít děti má i vzdělání mladých mužů. Větší zájem o to, aby jejich život pokračoval v jejich dětech, mají vysokoškoláci. Muž se základním vzděláním má proti vysokoškolákovi o 86 procent nižší šanci, že bude do budoucna plánovat děti.

Roli hraje i tradice, hodnotová orientace, stereotypní představy o rodičovství. Naopak výrazný vliv nemá, zda muž pochází z úplné či neúplné rodiny, či socioekonomické postavení. Z ekonomických faktorů v otázce zda mladý muž plánuje či neplánuje v budoucnu děti, má pak bytová situace. Ve věku 25-29 let totiž ještě 40 procent mladých mužů bydlí s rodiči, uvádí studie.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků