Článek
To, že bankovní rada ponechá sazby beze změn, odhadovala většina ekonomů. Někteří avizovali, že by nebylo velkým překvapením, kdyby došlo ke zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt až půl procentního bodu. Na to ale nakonec nedošlo.
„Dle očekávání si ČNB na dnešním měnovém jednání dala ve zvyšování sazeb pauzu, a rozhodla se tak spíše vyčkávat a vyhodnocovat, jak se ve vývoji ekonomiky odrazí utahování měnové politiky a zvyšování sazeb z posledního roku. To se totiž projevuje s určitým zpožděním a teprve nyní se začíná ve vývoji tuzemské ekonomiky postupně promítat,” uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Trh podle něj však předpokládá, že sazby mohou letos ještě vzrůst, byť jen mírně. „Neměly by přesáhnout 7,5 procenta,” dodal s tím, že za rok by základní sazba mohla být 6,5 procenta.
Nulový úrok skončil. Evropská centrální banka zvýšila sazbu na půl procenta
Centrální banka v oznámení mj. potvrdila, že nadále bude intervenovat na trhu. „Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny,” uvedla ČNB v tiskové zprávě.
ČNB disponuje velkým objemem devizových rezerv i díky intervencím z let 2013 až 2017, kdy naopak rada držela slabší kurz koruny.
Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky sice centrální banka disponuje velkým objemem devizových rezerv, sílící tlaky na oslabení koruny ale mohou představovat problém.
„Tlaky si žádají stále větší objem intervencí, aby byl kurz koruny udržen na současných hodnotách. Je proto možné, že na dalších zasedáních bude muset rada k nevoli některých členů přistoupit k dalšímu zvýšení sazeb, které by opět vytvořilo tlak na pevnější korunu,” uvedl.
Česko má další problém. Je druhé na světě v riziku prasknutí realitní bubliny
Nový guvernér ČNB Aleš Michl se své funkce ujal začátkem července. Společně s ním se částečně obměnila i sedmičlenná rada, která má tři nové členy: Evu Zamrazilovou, jež zastává post viceguvernérky, Jan Fraita a Karinu Kubelkovou.
Bankovní rada ČNB na posledním zasedání 22. června zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Důvodem byl vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Bylo to poslední měnověpolitické jednání pro tehdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendu, kterým na konci června vypršel mandát.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.