Češi měli předloni deváté nejnižší daně v EU

Lidé a podniky v ČR dali v roce 2003 státu na daních 36,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), Švédové více než polovinu HDP. Průměr EU je 41,5 procenta HDP.

Češi měli sice v porovnání s jinými státy nízké přímé i nepřímé daně, na druhou stranu odvody za sociální a zdravotní pojištění má ČR druhé nejvyšší v EU, hned po Německu.

Údaje zveřejněné Eurostatem jsou z roku 2003. V minulém roce přitom ČR přijala množství daňových změn, které by ji v aktuálnějším žebříčku mohly přiblížit průměru EU. Změnila se daň z přidané hodnoty, základní výše sice klesla z 22 na 19 procent, ale přesunulo se do ní množství položek ze snížené pětiprocentní sazby. Dražší jsou tak mnohé služby nebo stavební práce. V roce 2004 se zvýšila i spotřební daň na alkohol a cigarety i pohonné hmoty.

Od ledna 2005 se daně naopak trochu snížily, například společným zdaněním manželů nebo daňovým odpočtem na děti.

Podle domácích ekonomů není problémem českých daní jejich výše, ale především jejich struktura. "Stát nejvíce zdaňuje práci, což má na ekonomiku destruktivní účinek," uvedl analytik Volksbank Vladimír Pikora.

Lepší by podle něj bylo, kdyby stát více zdanil spotřebu nebo zavedl rovnou daň. To udělali například Slováci a nyní z toho těží. Podobné daňové žebříčky jsou navíc ošidné, závisí na kritériích, která se do nich započítávají. Podle něj by šlo sestavit žebříček i tak, že by ČR měla ze všech států daně nejvyšší.

Nejnižší daně v EU platili lidé v pobaltských státech, Slovensku a Irsku. Celková daňová kvóta se v těchto zemích stále pohybuje kolem 30 procent HDP. Pod průměrem unie jsou také všechny státy, jež do EU vstoupily loni v květnu.

Naopak nejvyšší zdanění má Švédsko, kde do státní pokladny míří více než polovina HDP. Značnou částku odvádějí státu také lidé v Dánsku a v Belgii.