Článek
Guardian čtenáře seznamuje s příběhem 54leté Renaty, kterou břímě dluhů dohnalo až k úvahám o sebevraždě. „Měla jsem obrovský strach z exekutorů, protože vtrhli do domu mých rodičů,” uvedla.
„Pokud jste u nás dlužník, stát vás kriminalizuje. Je to horší, než když jste skutečný zločinec. I vraha mohou předčasně propustit za dobré chování. Nikoho jsem nezabila, jen jsem nechtěla, aby se moje podnikání zhroutilo. Ale do konce života už nebudu svobodná,” líčí svůj pohled na exekuce Renata.
Žena, jejíž malá stavební firma v roce 2008 zbankrotovala, přišla o veškerý majetek, ale i tak nebyly pohledávky uspokojeny. Stále dluží asi sedm milionů korun, na které bylo vydáno 34 samostatných exekucí.
Exekuci čelí 863 tisíc Čechů
Guardian dále připomíná, že z 10,6 milionu obyvatel čelí exekuci 863 tisíc lidí. Ze situace pak podle Taita těží exekutorské a jiné vymahačské firmy, což jen dlužníky vede k nedůvěře v demokracii a v úřady. Paradoxně jsou na exekutorský byznys navázáni někteří politici, kteří těží z protisystémových nálad.
Tvůrce exekuční mapy Radek Hábl pro Guardian poukázal na to, že největší podporu v loňských prezidentských volbách měl vítěz Miloš Zeman v regionech, kde mají obyvatelé nejvíce problémů se splácením závazků. Zeman přitom dlužníky paradoxně opakovaně obviňuje z toho, že si za svou situaci mohou jen oni sami.
Splácí úroky, ne jistinu
Podle některých odborníků je jeden z hlavních problémů v tom, že zákonodárci dosud neřešili fakt, že přednost ve splátkách mají pořád úroky, úroky z úroků, sankce, a ne jistina.
„Mnoho povinných tak sotva splatí to, co jim naskočilo, ale nic ze základního dluhu. Proto se z toho také určitá skupina lidí nemůže vymotat,“ je přesvědčen jeden z exekutorů
