Při kontrolách pracovníci finanční i celní správy zjistili 40 347 prohřešků. Nejčastěji šlo o nevystavení účtenky, nezaslání údajů do systému EET nebo neumístění informačního oznámení.

Prozatím nejnižší uložená pokuta za porušení povinností vyplývajících ze zákona byla 100 korun a nejvyšší činila 400 tisíc korun.

„Díky analytické činnosti vycházející z dat získaných z EET dokážeme zacílit kontroly tam, kde se projeví nesrovnalosti. Pomalu se ukazuje, že díky EET dochází k narovnání podnikatelského prostředí,” uvedla finanční správa.

Fáze zavádění elektronické evidence tržeb

Termín spuštěníObor činnosti
1. fáze1. 12. 2016ubytovací a stravovací služby
2. fáze1. 3. 2017maloobchod a velkoobchod
3. fáze1. 3. 2018
(odloženo)
ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, např. svobodná povolání, doprava, zemědělství
4. fáze1. 6. 2018
(odloženo)
vybraná řemesla a výrobní činnosti

Ne všichni však vnímají EET pozitivně. Třeba podle předsedy Podnikatelských odborů Radomila Bábka evidence nepřinesla nic, co tehdejší ministr financí a současný premiér Andrej Babiš (ANO) veřejně sliboval.

„Nezvýšila výběr daní a nenarovnala podnikatelské prostředí. EET měla ve skutečnosti tři cíle: peníze, moc a konkurenci. Peníze měla přinést dodavatelům pokladen a softwaru, měla posílit moc státu nad malým podnikáním a měla ve prospěch korporací likvidovat konkurenci těch malých hospod, penzionů, pekáren a řeznictví,” uvedl. Dodal, že EET je projevem nepřátelského postoje státu vůči malému podnikání a je nutné ji zrušit.

EET má přitom podle finanční správy pozitivní dopad do rozpočtu. Jen na dani z přidané hodnoty (DPH) loni EET přinesla do veřejných rozpočtů 4,7 miliardy korun. Za první čtvrtletí letošního roku EET na DPH přinesla 1,9 miliardy korun. Náklady na zavedení EET podle dřívějších údajů správy loni měly činit zhruba 370 milionů korun a v dalších letech zhruba 310 milionů korun ročně.

O dalších fázích se jedná

„Odhad přínosu EET k celkovému výběru DPH, uváděný finanční správou, považuji za realistický. EET tedy podle odhadu přidala k ročnímu výběru DPH necelých 1,5 procenta, což je na hranici statistické chyby,” uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

EET je podle něj nástroj, který narovnal v oblasti restaurací a maloobchodu podnikatelské prostředí.

„Osobně jsem ale nikdy nepodporoval, ani nepodporuji, zavedení třetí vlny EET, která by se týkala široké sféry služeb. Na rozdíl od kamenných provozoven maloobchodu a restaurací, jimiž protékají větší objemy hotovosti, pokládám EET pro poskytovatele služeb za neúměrnou zátěž v porovnání k potenciálním přínosům pro konkurenční prostředí nebo státní kasu,” dodal.

Do EET zasáhl loni 15. prosince Ústavní soud, když mimo jiné zrušil plánovaný „náběh” třetí a čtvrté etapy EET. S odloženou platností škrtl i několik dalších ustanovení zákona o evidenci tržeb, týkající se například bezhotovostních plateb a rodných čísel na účtenkách.

Novela zákona, která mimo jiné zavádí třetí a čtvrtou vlnu, je stále v Poslanecké sněmovně a neprošla ani prvním čtením. Třetí vlna by se měla týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od června 2018 se do systému měli zapojit vybraní řemeslníci. Týkat se to má zhruba 300 tisíc podnikatelů.

V sobotu to budou dva roky, kdy EET začala fungovat. V první fázi musely tržby evidovat restaurace a hotely, od března 2017 podnikatelé ve velkoobchodu a maloobchodu. Celkem podnikatelé zaevidovali přes osm miliard provedených tržeb.