Meziročně se zvýšily výdaje domácností za bydlení a energie i výdaje za potraviny. U bydlení to byl nárůst o 403 korun v průměru na osobu za rok a za potraviny o 416 korun na osobu za rok.

Právě tyto položky tvoří největší podíl na průměrných výdajích domácností — bydlení a energie 20,8 procenta a potraviny a nápoje 19,8 procenta.

Stouply také útraty domácností za oblečení a obuv, bytové vybavení a zařízení domácnosti, poštu a telekomunikace, rekreaci a kulturu či stravování a ubytování. Naopak méně utrácejí domácnosti za zdraví, které tvoří 2,6 procenta jejich výdajů, a za vzdělávání, kde je podíl 0,5 procenta.

Rekordní hodnota

„Při loňské inflaci čítající 0,7 procenta to znamená, že reálně vzrostly spotřební vydání Čechů o 2,1 procenta. To je nejvýraznější meziroční nárůst od roku 2007 a tedy další potvrzení, že loni byla spotřeba domácností klíčovým tahounem celé ekonomiky,” komentoval čísla ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. Upozornil, že jde současně o historicky nejvyšší hodnotu.

Za co a kolik v průměru Češi utrácejí, to se liší podle typu a složení domácnosti. „U domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů tvořily výdaje spojené s bydlením a energiemi 27,9 procenta a výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje 24,1 procenta,” řekl Martin Zelený, ředitel sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ.

„U domácností s dětmi patřily tyto položky také mezi nejvýznamnější, ovšem jejich podíly byly nižší. Představovaly 17,4 procenta a 19 procent, přičemž struktura výdajů byla více rozložena mezi ostatní typy vydání. Hlavně na dopravu, pohonné hmoty a dopravní prostředky s podílem 12,3 procenta,“ dodal.

Rozdíly jsou patrné i v dalších položkách „Například domácnosti důchodců vynaložily za vydání spojené se zdravím 4 600 korun na osobu ročně, zatímco osoba v průměrné domácnosti pouze 3 300 korun,“ upozornili statistici.