„Zvýšená nestabilita na finančních trzích a obecně vyšší nejistota budou mít vliv na investice a vývoj růstu,“ cituje deník The Telegraph Rishiho Goyala, který má v Mezinárodním měnovém fondu na starosti právě Itálii.

MMF už proto zemi snížil odhad ekonomického růstu pro letošní a příští rok. V roce 2016 z 1,1 % na 1 % a v roce 2017  z 1,3 % na asi 1 %. V roce 2018 pak zřejmě italská ekonomika neporoste o 1,7, ale jen o 1,6 procenta.

Třicet let nejpomalejší

Na vině jsou neefektivní veřejný sektor, přílišný růst mezd ve státní správě a místní samosprávě, který už roky převyšuje příjmy, a fakt, že Itálie už třicet let roste nejpomaleji z vyspělých ekonomik.

Italské hospodářství se podle MMF ještě pořádně nevzpamatovalo z hospodářské krize, přijatá prorůstová opatření nejsou dostatečná a zdraví ekonomiky je tudíž stále křehké. Negativní vliv na italské hospodářství má navíc i rozhodnutí Spojeného království opustit Evropskou unii.

Italská vláda má krom toho do značné míry svázané ruce. Veřejný dluh totiž dosáhl 133 procent hrubého domácího produktu a Řím tak nemůže do ekonomiky pumpovat peníze, respektive je to pro něj čím dál dražší, tudíž nevýhodnější. Vyšší dluh než Itálie má v eurozóně jen ekonomicky zdecimované Řecko, upozornila BBC.

Postup léčby nemocného italského hospodářství navrhovaný Mezinárodním měnovým fondem zní jednoduše, jeho realizace ale bude složitá. [celá zpráva]

Je potřeba snížit zadlužení, zvýšit produktivitu práce a ozdravit bankovní sektor. Pokud se to nepodaří, italská životní úroveň bude ve srovnání se zbytkem Evropy klesat a k tomu poroste nezaměstnanost.

Ta už nyní dosahuje 12 procent, u mladých dokonce 35 procent. Pro srovnání – v Česku bylo v červnu letošního roku bez práce 5,2 procenta lidí.

Nejhorší situace, přesněji nejproblematičtější zadlužení, je podle MMF na jihu země.