Článek
„To není krok nezávislého arbitra, ale Beranových kamarádů,“ tvrdí Světlík a celou záležitost považuje za nemorální.
Rozhodčí soud požaduje, aby se stal takzvaným vedlejším účastníkem řízení na straně Davida Berana. „Součástí odůvodnění nestandardního kroku rozhodců je také konstatování, že rozhodčí soud má zájem na tom, aby rozhodčí nález nebyl zrušen. Podle této zvrácené logiky by pak každý okresní soud mohl žádat vstup do odvolacího řízení krajského soudu,“ uvedl Světlík.
„Pokud rozhodčí soud rozhodne ve prospěch Světlíka, pak je to v pořádku, a pokud ten samý rozhodčí soud rozhodne v jeho neprospěch, pak se snaží všechny jen obviňovat. Je to jen ukázka, jaký je ve skutečnosti Světlík člověk. Člověk, který nerespektuje ani pravomocná soudní rozhodnutí,“ řekl Novinkám v reakci David Beran.
Neobvyklý postup
Za neobvyklý by takový postup rozhodčího soudu považoval i advokát Libor Vašíček ze společnosti Legal Partners.
„Není běžné, aby rozhodčí soud jakkoliv vstupoval do řízení o zrušení rozhodčího nálezu. Tím spíš, že se v minulosti sám předseda rozhodčího soudu v minulosti vyjádřil tak, že rozhodčí soud nemůže být jako účastník a ani jako vedlejší účastník legitimován v řízení o zrušení rozhodčího nálezu,” řekl Novinkám Vašíček.
„K tomu aby Obvodní soud pro Prahu 1 mohl takovému návrhu rozhodčího soudu vyhovět, musí být v návrhu rozhodčího soudu dostatečně prokázán právní zájem na výsledku sporu,” dodal právník.
V září nabylo právní moci červencové rozhodnutí arbitráže a Světlík měl Beranovi do tří dnů uhradit 1,85 miliardy korun. Ten to ovšem odmítl a rozhodnutí napadl u soudu jako protizákonné. Vydání rozhodčího nálezu bylo podle něj zmanipulované, navíc ho podle něj podepsali pouze dva ze tří rozhodců. [celá zpráva]
Beran v reakci pro Právo označil Světlíkův postoj za pohrdání soudem.
Kořeny sporu jsou staré deset let
Se vstupem rozhodčího soudu do řízení u soudu obecného podle Světlíka končí nezávislost arbitráže v ČR a potvrzuje se porušování všech zákonných zásad ze strany rozhodčího soudu.
Světlík a Beran v minulosti spolupracovali, na počátku nového tisíciletí společně zprivatizovali Lahvárnu a poté strojírenskou část Vítkovic. Roku 2005 prodal Beran podíl ve skupině ve výši 45 procent Karlu Komárkovi.
Světlík převod akcií napadl a argumentoval tím, že má nárok na předkupní právo. Po navýšení základního kapitálu se sporný Beranův podíl zmenšil na 11,25 procenta. Podle Berana ho tak Světlík připravil o peníze, načež odstartoval složitý soudní spor na několika frontách.
