Podle řeckého ministra financí Janise Varufakise ohrožuje odmítnutí prodloužit program o dny či týdny tak, aby se mohlo uskutečnit řecké referendum o způsobu placení dluhu, demokratickou důvěryhodnost euroskupiny. Řecký ministr odmítl podepsat společné prohlášení.

Řecký premiér Alexis Tsipras podle agentur telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelouvou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Podle řeckých zdrojů jim řekl, že Řekové přežijí, bez ohledu na rozhodnutí ministrů financí eurozóny o prodloužení záchranného programu. Navrhované referendum o pomoci se pak prý uskuteční bez ohledu na rozhodnutí euroskupiny.

Francouzský ministr financí Michel Sapin uvedl, že Řecko zůstane v eurozóně navzdory kolapsu jednání. Paříž je podle něj také stále připravena obnovit jednání. „To není odchod Řecka z eurozóny,” řekl Sapin novinářům po jednání euroskupiny. Všech 18 dalších členů eurozóny podle něj jasně řeklo, že Řecko bylo a mělo by zůstat v eurozóně bez ohledu na současné potíže.
Dijsselbloem dnes také prohlásil, že řecké závazky vůči věřitelům nezmizely a je odpovědností řecké vlády je dodržet. Na konci měsíce čeká Atény splátka 1,5 miliardy eur (téměř 41 miliard korun) Mezinárodnímu měnovému fondu (MFF), v příštích měsících pak ještě vyšší splátky Evropské centrální bance (ECB).

Varufakis uvedl, že jako zodpovědná vláda chtějí požádat voliče, aby jim řekli, zda s kroky souhlasí. Proto chtějí navrhnout věřitelům, aby jim prodloužili záchranný program o několik týdnů. Po referendu je podle něj řecká vláda schopná dokončit jednání s věřiteli velmi rychle, v souladu s přáním lidí. Platnost programu končí 30. června a ve stejný den má Řecko uhradit MMF 1,6 miliardy eur.

Řekové stojí fronty u bankomatů

Po oznámení premiéra Alexise Tsiprase, že bude referendum, se od noci tvoří po celé zemi mohutné fronty před bankomaty. Zoufalí Řekové se snaží vybrat zbytek úspor. Podle řeckých médií je nyní fakticky na Bruselu, zda se v pondělí vůbec ještě otevřou banky. Vládní úředníci tvrdí, že vláda zatím neplánuje zavést kontrolu kapitálu, tedy stanovit limit pro výběry peněz z bank. Varufakis dodal, že je na centrální bance, aby zajistila, že banky zůstanou otevřené i v přechodném období záchranného programu.

Fronty u bankomatů se prodlužují

Fronty u bankomatů se prodlužují.

FOTO: Giannis Papanikos, ČTK/AP

Řecko se v pátek s věřiteli neshodlo na otázce prodloužení záchranného programu o pět měsíců do listopadu. Možnost, že by eurozóna během té doby mohla Řecku pomáhat se splátkami dluhu, Atény odmítají s tím, že částka 16,3 miliardy eur (zhruba 400 miliard korun) by jim nestačila. Řecko také tvrdí, že požadavky věřitelů na ekonomické restrikce by nevedly k hospodářské obnově země.

Ekonom: Kopáním plechovky před sebou se nic nevyřeší

Navrhované prodloužení by nepovažoval za vhodné řešení ani hlavní ekonom Deloitte David Marek. ”Toto řešení ´kopáním plechovky dolů po ulici´, nic neřeší, jen kupuje čas, možná velmi draze. Zůstaneme ale v marasmu nejasné budoucnosti Řecka a jeho dluhu, stejně jako po celou první polovinu letošního roku a před Vánocemi budeme zase tam, kde jsme dnes,” řekl Novinkám.

”Základní obrysy skutečného řešení jsou přitom jasné: fiskální disciplína (přiměřené primární rozpočtové přebytky) v Řecku a odepsání části Řeckého dluhu na straně věřitelů. Obojí je ale těžké prodat voličům, jak v Řecku, tak v ostatních zemích eurozóny,” dodal Marek.