Zatímco u vzorků, které pocházely z dovozu, prokázaly zkoušky přítomnost patogenu ve 46 procentech případů, u vzorků označených původem ČR dosáhl jeho výskyt pouze 14 procent.

Kontrole provedené v červenci tohoto roku bylo podrobeno celkem 34 vzorků kuřecího masa, z nichž 13 bylo z dovozu. Dovážené kuřecí pocházelo především z Polska (10 vzorků), dva výrobky byly dovezeny z Brazílie, jeden z Francie. Existuje prý však podezření, že z dovozu pocházela také surovina pro výrobu některých produktů označených tuzemským původem.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby i přítomných zástupců tuzemských drůbežářských firem na unijním trhu existují rozdílné požadavky na úroveň a průběh zpracování kuřat. Zatímco v České republice musí všichni drůbežáři při jejich chlazení používat vzduch, například Polsko má výjimku a může kuřata chladit vodou. Riziko výskytu patogenů v mase chlazeném vodou je přitom vyšší než u vzduchem chlazené drůbeže. Chlazení vzduchem je ovšem pro výrobce nákladnější.

"Rozdíl v chlazení jatečně opracovaných kuřat vodou a vzduchem způsobuje v nákladech rozdíl ve výši jedné až dvou korun na kilogram v neprospěch chlazení vzduchem," uvedl Veleba.