Z českých polí mizí ptáci, oproti minulosti je o třetinu méně druhů

„Hlavními příčinami tohoto výrazného poklesu je stále se zvyšující intenzita zemědělství,“ konstatuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) ve zprávě.

K dočasnému pozitivnímu vývoji došlo po roce 1989, kdy se intenzita zemědělství snížila, na což ptáci zemědělské krajiny okamžitě zareagovali zvýšením své populace. Po ekonomické konsolidaci zemědělství ale následoval opět jejich prudký úbytek.

Od roku 2012 se úbytek opět zpomaluje, což je ale podle zprávy zapříčiněno spíše vyčerpáním jejich populace než zlepšením životního prostředí.

„Došlo totiž ke snížení početnosti některých známých druhů, jako jsou koroptev polní, čejka chocholatá, linduška luční či konipas luční, a to až na zlomek výchozího stavu. A situace se nezlepšuje,“ uvádějí autoři.

Podobně si výrazným poklesem prošly i lesní druhy ptáků, byť se v posledním desetiletí začal trend opět obracet. I tak byla loni jejich populace o 15,4 procenta nižší než v roce 1982.

V případě lesních druhů představuje zásadní problém unifikace ptačích společenstev, kdy dochází ke snižování početnosti lesních biotopových specialistů, jako jsou například lejsek malý, budníček lesní či králíček obecný, kteří jsou nahrazováni běžnými druhy s větší schopností přizpůsobovat se prostředí.

K těm patří například kos černý, drozd zpěvný, červenka obecná, pěnice černohlavá či sýkora koňadra. „Vzácné a úzce specializované druhy se tak stávají ještě vzácnějšími a celkově se snižuje biodiverzita na místní a regionální úrovni,“ dodává zpráva.

Podle Martina Šálka z České společnosti ornitologické nejsou ptáci zemědělské krajiny jediní, kdo má obdobné potíže.

„Týká se to obratlovců i bezobratlých. Mezi obratlovce patří například zajíci, kteří z krajiny mizí. U bezobratlých mizí důležité druhy opylovačů, čmeláků, motýlů. Jejich pokles je razantní. U některých se uvádí za posledních třicet let až čtyřicet procent,“ řekl.

Jmenovatel je podle něj stejný, intenzifikace zemědělství. „Má to dva aspekty. První je, že se z pestré mozaikovité krajiny, která byla charakteristická menšími políčky, stromořadími, mezemi, různými travnatými pásy, stala velká homogenní masa,“ popsal Šálek.

Druhým aspektem je to, že se na polích více intenzivně hospodaří, používá se více chemie, což vede k tomu, že tam vedle plodin žádný další život například v podobě planě rostoucích květin není.

Pro zvrat trendu nebo aspoň stabilizaci je podle Šálka potřeba vracet do krajiny pestrost, prvky, které z ní zmizely. „Různá stromořadí, již zmíněné meze, biopásy kolem vodotečí, podporovat různé mokřady,“ řekl.

Jedna z možností je budování ptačníků, ptačích rezervací. „Ale tu změnu je třeba udělat plošně, shora. To znamená finanční podporou udržitelného zemědělství, aby se do krajiny vrátily různé krajinné prvky,“ dodal Šálek.