Článek
Počet lidí, kteří se oficiálně hlásí k církvím, sice klesá, ale současně zejména u mladých vysokoškoláků roste zájem o víru a prorodinné postoje z ní vyplývající, konstatovala statistická čísla.
K náboženské víře se v desetimiliónovém Česku podle posledního sčítání lidu v roce 2011 hlásí 2,1 miliónu lidí, z toho 1,46 miliónu ke konkrétní církvi. V roce 2001 se k víře hlásilo 3,2 miliónu lidí.
Věřící ženy mají více dětí
Podíl bezdětných věřících žen je nižší než celorepublikový podíl, uvádí Český statistický úřad. Věřící ženy mají více dětí. Tři a více dětí má pětina věřících žen, ale zhruba jen jedna desetina žen bez náboženské víry. U žen, které deklarovaly příslušnost k církvi římskokatolické, se tento podíl již blíží čtvrtině.
U věřících žen a zejména u žen katolického vyznání je podstatně méně bezdětných žen a žen s jedním dítětem a naopak více žen s větším počtem dětí.
Nábožensky orientované ženy dosahují vyšší plodnosti než ženy ostatní – potvrzují to i demografové.
Projevuje se zde význam, který rodině s dětmi připisují všechna náboženství. Podle lékařů zde ovšem svoji roli hraje i fakt, že církve vesměs odmítají antikoncepci.
Zejména římskokatolická církev má zcela zásadně zamítavý postoj k interrupcím. I to má podle expertů vliv na to, že z pohledu statistik vykazují nejvyšší plodnost ženy hlásící se právě k této církvi.
Rodina nejpřednější
Věřící lidé zůstávají i méně často svobodní, častěji svůj partnerský vztah institucionalizují a jejich manželství bývá stabilnější, alespoň z ohledu statistiky. Podíl ženatých a vdaných věřících představuje 49 procent z celkového počtu věřících, u běžné populace je tento podíl 42 procent. Svobodní představují 30 procent z věřící populace, u celkové populace je jejich podíl čtyřicetiprocentní.
Podle expertů na rodinu to ale neznamená, že věřící lidé mají méně problémů v manželství. Jen je podle víry jejich rozvod prakticky nepřípustný. Navíc je rozvod doprovázen řadou striktních omezení v náboženském životě a dalšími komplikacemi při uzavírání nových svazků.
Takže věřící, podle expertů na rodiny, usilují o najití cesty k udržení i problematického manželství. To je pozitivní rys, kdy partneři místo radikálního rozchodu se učí toleranci, vzájemné úctě a soužití, zejména v zájmu dětí.
Na druhé straně nelze vyloučit, že řada svazků je z náboženských důvodů jen formálních, lidé v nich setrvávají i za cenu rezignace na osobní postoje a štěstí. To ovšem může mít devastující vliv na výchovu dětí v rodině, když rodiče, citově odcizení, spolu žijí jen formálně, v rodině panují napjaté či nepřátelské vztahy, násilí a netolerance.
Věřící vysokoškoláci
V životě totiž neplatí, že nefunkční, špatná či pokrytecká rodina je vždy lepší než neúplná rodina či nový, šťastnější svazek, shodují se experti na rodinu.
Podle statistik počet věřících v Česku dlouhodobě klesá. Jestliže v roce 1991 se k víře hlásilo 4,5 miliónu obyvatel, v roce 2001 3,2 miliónu, při posledním sčítání lidu to bylo přes dva milióny.
S jedinou výjimkou, kterou tvoří právě vysokoškoláci. Věřící vysokoškoláci představují 16 procent z celkového počtu věřících, ačkoli v populaci představují jen 12,5 procenta. V roce 2001 se k víře hlásilo 221 tisíc vysokoškoláků, v roce 2011 již 316 tisíc. Zvláště hodně věřících je mezi mladými vysokoškoláky ve věku 24−29 let.
Podle politologů stojí za zvyšujícím se zájmem o víru zklamání z politiky, ztráta životních perspektiv v konzumní společnosti a hledání smyslu života.
Zvláště silné náboženské postoje z pohledu národností vykazují Poláci žijící v ČR. K náboženské víře se jich hlásí více jak polovina.
Třetina Moravanů rovněž zcela jednoznačně deklaruje svoje náboženské postoje – proti 15 procentům Čechů.