Článek
Právu to potvrdil místopředseda pro řízení strany Martin Starec: "Obecně jde o to posílit u voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu úlohu centra ve vztahu k tomu, že nese odpovědnost za výsledek voleb i za sestavení kandidátních listin."
Zmíněnou změnu stanov je Gross podle svých slov připraven prosazovat. "Ano, mám v úmyslu vznést na sjezdu určitý požadavek, i když mě to možná oslabí. Podstatou toho požadavku je, že nechci nést politickou odpovědnost za sociální demokracii v situaci, kdy vedení strany nebude schopno efektivně zasáhnout do toho, kdo nás bude reprezentovat v parlamentu," řekl Právu Gross.
V Lidovém domě se diskutuje o různých možnostech včetně toho, že "nebude nějaké jméno schváleno", přiblížil Starec. Podobná opatření podle informací Práva doporučuje i analýza příčin neúspěchu v listopadových volbách do krajů a do Senátu, kterou špičky soc. dem. střeží v šuplících.
Šéf dává hlavu na špalek
Kandidát na místopředsedu ČSSD Jaroslav Foldyna navrhované změně a Grossově argumentaci rozumí.
"Každý předseda (strany) je zodpovědný za výsledek voleb. Když má zodpovědnost, měl by mít i určitý, jasně definovaný nástroj, kterým by mohl věci ovlivnit. V senátních volbách vesměs vybíral kandidáta jediný okres, a to je někdy jen velmi úzká skupina sta, dvou set lidí, a výsledek nemusí být dobrý. Za neúspěch však nese drtivou zodpovědnost předseda," popsal Právu Foldyna.
"Musíme najít vyvážené stanovisko mezi demokratičností, aby si lidé mohli vybírat, a odpovědností za kandidátku," reagoval poslanec Stanislav Křeček. Podle mnohých soc. dem. však škrtání jmen kandidátů jako změna stanov nestačí. "Musí se hledat nějaké blokační mechanismy, aby to nebylo mocensky zneužitelné," poznamenal Foldyna.
Určité nebezpečí v navrhované změně cítí místopředseda Zdeněk Škromach, který se chce s Grossem střetnout v souboji o šéfování straně. "Při nižším volebním výsledku by nabývala úloha centra na důležitosti. Měřítkem by ale mělo být co nejširší zapojení členské základny. Jde o její názor, a ne jen o úzkou skupinu funkcionářů," míní Škromach.
Podle něj problém vznikl při mimořádných volbách do Sněmovny v roce 1998, kdy vedení strany poslancům slíbilo, že se znovu dostanou na kandidátky, pokud budou souhlasit se zkrácením svého volebního období.
"Od té doby je určitá snaha kandidátky zabetonovat. Myslím si, že jde o jeden z důvodů výrazného neklidu v ČSSD, protože si samozřejmě každý spočítá, kdo poslancem bude a kdo ne, pokud by volební výsledek odpovídal současným preferencím," dodal Škromach.
Bonifikace pro úspěšné
Svou změnu stanov navrhl straně její bývalý předseda, expremiér Miloš Zeman. Ve třinácti bodech navrhl kariérní řád, jak zajistit, aby úspěšní straníci netrpěli "závistí šedých myší". Návrh, který Zeman označil za svou politickou závěť, prosazuje v ČSSD i přímou volbu předsedy, a to všemi straníky. Gross Zemanovy návrhy předem neodmítl, na prosincovém ústředním výkonném výboru řekl, že něco je přínosem a něco není.
Foldynovi se Zemanův návrh líbí jako přípěvek ke stranické personální politice. "Úspěšný předseda místní organizace má větší šanci být úspěšným předsedou a ten úspěšným předsedou kraje. Stanovy by se tím měly zabývat a hledat jakousi bonifikaci," doplnil Foldyna.
A ještě jeden nečekaný návrh ke stanovám prosazuje bývalý šéf soc. dem. v Ústeckém kraji. Stanovy by podle něj měly umožnit straníkům vytvářet libovolné skupiny. "Tzn. členství v ČSSD (a příslušnost té které organizaci, pozn. red.) by nebylo podmíněno trvalým bydlištěm. V některých okresech a krajích lidé s jiným názorem prostě nemají šanci. A nemohou ani přesídlit, je to podmíněno administrativním souhlasem vládnoucích struktur, okresních výborů," shrnul Foldyna.