Hlavní obsah
Klíště obecné Foto: Profimedia.cz

V pátek hrozí zvýšené riziko napadení klíštětem

Aktivita klíštěte obecného v přírodě dosáhne v pátek stupně čtyři, což v klasifikaci Českého hydrometeorologického ústavu znamená velké riziko. O víkendu podle předpovědi ČHMÚ klesne riziko na stupeň tři. Ústav zveřejňuje informace o aktivitě klíšťat už tři roky.

Klíště obecné Foto: Profimedia.cz
V pátek hrozí zvýšené riziko napadení klíštětem

Meteorologové od března do listopadu pravidelně každý čtvrtek zveřejňují třídenní předpověď aktivity klíšťat u Česku. Čím vyšší je stupeň aktivity, tím vyšší je riziko napadení člověka (nebo zvířete) klíštětem i pravděpodobnost nakažení klíštovou encefalitidou nebo lymeskou boreliózou.

Toto riziko je vyjádřeno v pěti stupních doplněných doporučeními, jak se v předpovídané situaci chovat při návštěvě míst s předpokládaným výskytem klíšťat. 

Předpověď aktivity klíštěte na víkend
Den
pátek
sobota
neděle
Datum
17.7.2009
18.7.2009
19.7.2009
Stupeň aktivity
4
3
3
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

Co je aktivita klíštěte?

V letech 2000 až 2006 proběhlo rozsáhlé terénní měření výskytu a aktivity klíšťat. Data se následně zpracovala a od roku 2006 na jejich základě vzniká pravidelná víkendová předpověď. Jakousi základní jednotkou tohoto měření je "aktivita klíštěte“.

"Jestliže si představíte, že je na určitém prostoru například 1000 klíšťat, aktivita znamená, kolik klíšťat z tohoto celkového počtu je připraveno napadnout hostitele,“ vysvětlil pojem Tomáš Vráblík z Odboru klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu.

Předpověď ovlivňuje řada faktorů

Matematickým procesem pak odborníci vytvořili pětibodovou stupnici aktivit klíšťat. Předpověď má jakýsi paušální charakter, neboť klíšťové aktivity ovlivňuje i řada dalších faktorů.

"Našli jsme vazby mezi aktivitou klíštěte a počasím nebo například předurčeností sezóny,“ doplnil Vráblík. Samozřejmě, že aktivita klíšťat je rozdílná také podle míst, ve kterých se vyskytují. Jiná je situace v porostu, který klíšťatům přímo sedí, jiná například na holé skále. 

Největší riziko v listnatých a smíšených lesích

Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, zejména jejich okraje, dále porosty na okrajích vodních toků. Často se klíšťata vyskytují i v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách.

Výrazně méně jich je v jehličnatých lesích, hlavně jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu. V zemědělských kulturách se nevyskytují. Vzhledem ke specifickým nárokům na vlhkost prostředí nejsou klíšťata na otevřených, osluněných suchých místech a také na rašeliništích a v trvale podmáčeném terénu.

S nadmořskou výškou sice velikost populace klíštěte klesá, nicméně na našem území byl jeho výskyt v posledních desetiletích zaznamenán i v horských polohách až na horní hranici lesa. 

Stupně aktivity klíštěte
Stupeň 1 = malé riziko
Doporučení : Pro návštěvu litnatých a smíšených porostů a křovin s bylinnou vegetací zvolit oblečení z hladké světlé látky a občas prohlédnout, zejména kalhoty, a případně odstranit přichycená klíšťata (totéž i v dalších stupních rizika). Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Stupeň 2 = mírné riziko
Doporučení : Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Stupeň 3 = středně velké riziko
Doporučení : Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Stupeň 4 = velké riziko
Doporučení : Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin a bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, na okraji vodních toků a listnatého mlází. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Stupeň 5 = nejvyšší riziko
Doporučení: Použití repelentu. Nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, pohyb pouze po zpevněných cestách. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
 Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

 

Anketa
Sledujete před výletem do přírody předpověď aktivity klíšťat?
Vždy
1.8 %
Výjimečně
6.6 %
Nikdy
91.6 %
Celkem hlasovalo 1499 čtenářů.

Klíšťová encefalitida

Tento zánět mozku a mozkových plen způsobují viry rodu Flavivirus. Běžně se nachází u zvířat žijících v přírodě. Z nich se pak může přenést na člověka. Nejčastějším přenašečem je klíště, které virus ze zvířat nasaje do krve a poté jej uvolní do člověka. Vzácně je možné se nakazit požitím tepelně neopracovaného mléka.

U většiny nakažených nemoc probíhá bez vážnějších příznaků, a tedy i následků. Inkubační doba je jeden až dva týdny. Příznaky nemoci podobně jako jiné záněty mozkových plen připomínají nejdříve chřipku, nemocný má horečku, bolí ho svaly a klouby. U části nemocných choroba touto fází odezní.

Pokud se tak nestane, přijde za několik týdnů druhá fáze. Nakažený ztrácí rovnováhu, ochrnou mu svaly v obličeji, je světloplachý. Tento stav trvá dva až tři týdny, nemoc poté odezní. Asi třetina lidí ale může mít trvalé následky, například časté bolesti hlavy. Nemoc běžně není smrtelná. Umírá na ni zhruba jeden člověk ze sta.

Proti klíšťové encefalitidě existuje očkování, je však účinné jen pro danou zeměpisnou oblast, a tedy určité druhy virů.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků