Článek
V následujících dnech se bude rozednívat o hodinu dříve, o hodinu dříve nastane i soumrak. Letní čas se vrátí 29. března příštího roku.
V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v době první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a používal se až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979.
Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října. Vedle států EU se letní čas zavádí například i ve Spojených státech, Mexiku a na Kypru.
Jako důvod k časnějšímu vstávání v letních měsících se dříve uváděly úspory elektrické energie. Podle energetiků tehdy mohlo zavedení letního času vést k úspoře několika desetin procenta roční spotřeby, v posledních letech však vliv změny času na spotřebu klesl. Daleko důležitější pro případné úspory je podle nich nyní vliv počasí.
Platnou směrnici určující přechod na letní čas a zase zpět EU zafixovala v roce 1997 a o čtyři roky později tomuto zvyku přisoudila časově neomezené trvání. Nad zaváděním letního času bdí Evropská komise; popírá však, že by tuto praxi sama vymyslela. Její zástupci již dříve uvedli, že komise zavádění letního času pouze koordinovala na návrh členských států. Ke stejnému pravidelnému rytmu časových změn se poté přidala i většina ostatních zemí evropského kontinentu.