Hlavní obsah
Většina obětí znásilnění čin nenahlásí. Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

V Česku se ročně spáchá dvanáct tisíc znásilnění

Na veřejném slyšení v Senátu k problematice sexuálního násilí byl v úterý představen čerstvý reprezentativní průzkum, který odhalil, že jen pět procent ze všech znásilnění je nahlášeno na policii. Potvrdil také, že zkušenost se znásilněním má každý jedenáctý Čech, mezi oběťmi jsou jak ženy, tak muži a bohužel i děti.

Většina obětí znásilnění čin nenahlásí. Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
V Česku se ročně spáchá dvanáct tisíc znásilnění

Průzkum seskupil skutečné údaje policie a soudů v kontrastu s míněním a informovaností lidí. Ukázalo se, že realita je daleko horší, než si veřejnost myslí. Jediné, v čem se lidé trefili, je skupina nejvíc ohrožená sexuálním násilím; sem patří mladé ženy a pak děti.

Že pachatel je cizinec útočící v noci v parku, je jen mýtus. Dvě třetiny pachatelů sexuálního násilí jsou totiž osoby obětem známé, často jde o příbuzné.

Oběťmi se stávají opakovaně

Podle respondentů ročně policie řeší jeden až pět tisíc znásilnění. „Realita je taková, že v loňském roce policie šetřila jen 598 případů znásilnění. Což je podle našich zjištění a srovnání s výsledky jiných evropských zemí zhruba tři až osm procent. To potvrdila i studie lékařů Petra Weisse a Jaroslava Zvěřiny, kteří hovoří o pěti procentech,“ uvedla ředitelka organizace Persefona, jež výzkum zadávala, Jitka Čechová s tím, že respondenti shodně odpovídali, že nahlášeno je u nás podle nich asi každé druhé znásilnění.

„Objasněno z necelých 600 loňských případů bylo 425, 345 případů se dostalo k soudu a jen 154 pachatelů násilníků bylo odsouzeno. Někdy jen k podmíněným trestům,“ řekla Čechová.

Podle odborníků se oběťmi takového násilí často stávají opakovaně stejní lidé. Právě to organizaci Persefona, která pomáhá obětem sexuálního a domácího násilí, přimělo nechat zpracovat sociologický průzkum. Agentura Focus vyzpovídala 2088 respondentů v kvantitativní části výzkumu, který tedy lze zobecnit na celou populaci ČR, a desítky lidí v kvalitativní části hloubkových rozhovorů, včetně lidí s přímou osobní zkušeností se sexuálním násilím.

Výzkum potvrdil, že víc než polovina znásilněných dětí zažije totéž i v dospělosti.

„Alarmující je nejen to, že každý jedenáctý dospělý u nás má zkušenost se znásilněním. Podle průzkumu je násilníkem v Česku každý devátý člověk, až 64 % obětí sexuálního násilí v dětství má další zkušenost i v dospělosti,“ zdůraznila ředitelka organizace Persefona.

Odborníci, kteří se v úterý v Senátu sešli, se shodli na tom, že je třeba zpřístupnit obětem informace o pomoci institucí, poučit o zacházení s oběťmi policisty a následně i soudy, které v České republice završují většinou marný boj obětí s násilníky.

Problematické posudky

„Když už dojde k tomu, že oběť se odhodlá jít na policii, čeká ji ověření obecné věrohodnosti, což se běžně dělá jen u svědků. Jenomže oni jsou svědci a zároveň poškození a oběti traumatizujícího sexuálního útoku většinou v testování po prožitém traumatu dopadají hrozně, s podivnými a dehonestujícími znaleckými posudky. Což je v ten moment zcela pochopitelné,“ upozornila na problém Ludmila Čírtková, proděkanka z Policejní akademie ČR.

„Soud je kvůli takovým posudkům nepovažuje za věrohodné a nebere jejich svědectví v potaz. A kde není důkaz, není trestný čin. To vnímám jako zásadní problém a navrhuji změnit zavedenou praxi. Neposuzovat oběti z obecné věrohodnosti po zažití trestného činu. Ani v jiných zemích tento posudek není vyžadován. Stačí jen specifická věrohodnost,“ nabídla možné zefektivnění závěrů případů znásilnění Čírtková.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků