Článek
Vyplývá to z listopadového výzkumu agentury STEM, který byl zveřejněn dnes. Gross sice žebříček popularity s 64 procenty podpory stále vede, ztrácí už však čtvrtým měsícem. Od září přišel o jeden procentní bod. Lze to připsat především problémům policie, v níž lidé podle jiného průzkumu ztrácejí důvěru. Gross je navíc jedením z ministrů, kteří zosobňují současný kabinet, jehož celková obliba klesá.
Sobotka sice obdržel podstatně menší přízeň občanů - chválí jej 40 procent z nich - ale dlouhodobý trend je u něj oproti Grossovi opačný. Už tři měsíce jeho popularita roste. Nyní je na pátém místě z 26 politiků zařazených do průzkumu.
"Lidé si Sobotku tolik nespojují s negativy reformy. Spíše mají pocit, že kdyby byla její příprava pouze na ministru financí, byla by reforma kvalitnější," soudí ředitel STEM Jan Hartl. Občané podle něj míní, že se Sobotka jako jeden z mála snaží situaci veřejných financí rozumně řešit. Podle jiného výzkumu STEM se přitom 78 procent lidí staví k reformě veřejných financí záporně. Sobotkův případ se dá podle Hartla přirovnat k bývalému ministru obrany Jaroslavu Tvrdíkovi. Ten také patřil k vládním oblíbencům přesto, že se armáda zmítla v problémech.
Sobotka o sobě dal výrazněji vědět v září, když ve vybroušeném projevu ve Sněmovně obhajoval reformu veřejných financí. Tehdy jeho kolegové říkali, že v něm roste nová hvězda soc. dem..
Špidla stále klesá
Ústup z někdejší slávy je z dlouhodobého hlediska patrný i u další soc. dem. oblíbenkyně - ministryně školství Petry Buzkové. Ta obdržela, stejně jako v září, 54 procent. Např. v lednu loňského roku jí však chválilo celých 77 procent lidí. Stejně jako Gross, i Buzková zřejmě doplácí na skutečnost, že vede citlivý resort. Jako někdejší místopředsedkyně Sněmovny se Buzková mohla vyhýbat konfliktním tématům, což je jedním z receptů na získávání popularity.
Z politiků soc. dem. si mírně polepšil ministr kultury Pavel Dostál. Obdržel 43 procent, což je o bod více oproti září. Naopak premiér Vladimír Špidla pokračuje v pádu. S 32 procenty (-2 %) se ocitl na 12. příčce. Před více než rokem byl přitom kladně hodnocen 77 procenty.
Jasným outsiderem soc. dem., pokud jde o popularitu, je ministryně zdravotnictví Marie Součková. Se ziskem 19 procent (-4 %) se ocitla na chvostu žebříčku. Důvodem zřejmě je kombinace skutečností, že Součková vede jeden z nejobtížnějších resortů a navíc nepatří k řečnickým hvězdám.
ODS chybí lídr
Na třetím místě se drží šéf ODS Mirek Topolánek s 45 procenty. Nástupce Václava Klause vzbudil hned v prvním měsíci po svém zvolení velké naděje. V lednu byl oblíben u 48 procent a jeho popularita pak ještě mírně rostla. Oproti září však nyní čtyři body ztratil. Ukazuje se, že Topolánek tyto naděje zatím nedokázal naplnit. ODS si tedy udržuje vysoké preference - až 32 procent, avšak chybí jí jasný vůdce.
Průzkum proběhl ještě před luhačovickým kongresem ODS, na němž občanští demokraté nešetřili urážkami vládních činitelů. Až budoucnost tedy ukáže, zda se ostrá slova voličům líbí, nebo je naopak odrazují. Ani na sjezdu se však neukázalo, že by některý z občanských demokratů vyčníval. To může postklausovské ODS přinést vážný problém. Po Topolánkovi byl z politiků ODS v průzkumu nejúspěšnější místopředseda ODS Petr Nečas, který získal 38 procent (- 2%) a obsadil sedmou pozici.
Kalousek může překvapit
Z nedostatku výrazných politiků mezi občanskými demokraty by mohl těžit nový šéf lidovců Miroslav Kalousek. Ten sice do průzkumu nebyl zařazen, v jiném šetření STEM ještě před zvolením se jeho obliba pohybovala kolem 40 procent, což je podle Hartla dobrá výchozí pozice. Na svou stranu by mohl Kalousek přetáhnout část potenciálních voličů ODS jasně pravicovou rétorikou, která by však současně nemusela znamenat destabilizaci vlády.
Včera zveřejněný průzkum z části lidovecký sjezd zaznamenal. Ministr zahraničí Cyril Svoboda, který na něm byl poražen ve volbě předsedy, dosáhl 31 procent, což je o celých 11 bodů méně proti září.
Zřejmě nejpevnější bod na žebříčku popularity představuje šéf komunistů Miroslav Grebeníček. Od roku 1996 jeho obliba zůstává v podstatě stejná. V listopadu jej kladně hodnotilo 25 procent (- 1%).
Velmi slabých výsledků dosahují unionisté. Jejich jediným želízkem v ohni je ministr informatiky Vladimír Mlynář. Skončil na desátém místě s 34 procenty. I Mlynář však přichází o podporu - oproti září ztratil tři body. Podstatně hůře je na tom vicepremiér a šéf US Petr Mareš. Stejně jako Součková dosáhl pouhých 19 procent, což znamená 22.-23. místo. Mareš proti září přišel o čtyři body. Zdá se, že naplnění cíle komunikační Agendy 12, tedy 12 procent hlasů ve volbách, je téměř neuskutečnitelný úkol. Poslední, 26. příčka patří místopředsedovi US-DEU Ratiboru Majzlíkovi s 13 body. Důvodem je i fakt, že jej 54 procent lidí nezná.
V průzkumu byli hodnoceni pouze představitelé vlády a politických stran, např. prezident Václav Klaus je zařazován do jiných šetření.