Článek
„Chceme výrazně promluvit do politického života po následujících volbách. Proto jsme po důkladné vnitřní debatě přijali návrh KDU-ČSL vyjednávat o společné kandidatuře formou koalice,“ uvedl Gazdík.
Původně si širší vedení Starostů minulý týden odhlasovalo, že budou s lidovci jednat pouze o vytvoření volební strany, které pro vstup do Sněmovny stačí získat pět procent hlasů. O víkendu ale celostátní konference KDU-ČSL tuto variantu - z obavy o ztrátu značky - zamítla a nabídla STAN jednání o vzniku dvojkoalice, která musí ale získat ve volbách více než 10 procent voličů. [celá zpráva]
I hlasy proti
Gazdík věří, že ale nezůstanou před branami Sněmovny. „My se té desetiprocentní hranice nebojíme,“ uvedl Gazdík. Dodal, že teď je čeká vyjednávání s lídry lidovců, jasno, jak bude vypadat program a kandidátky, chtějí mít do konce února. Definitivně by se měl STAN rozhodnout na svém březnovém sněmu.
Ne všem Starostům se ale dvojkoalice s lidovci líbí. Karlovarská krajská předsedkyně Jitka Pokorná by do voleb šla raději samostatně, protože spojení s křesťanskými demokraty jim může ve spíše ateistickém kraji uškodit. „Lidovci jsou silní v krajích, kde je křesťanství ještě zakořeněné, a nevím, jestli jim bude vyhovovat spojení s ateistickým hnutím STAN, a opačně se obávám, že řadě voličů, kteří už nechtějí tradiční strany, bude vadit KDU-ČSL,“ řekla Právu Pokorná.
Předseda olomoucké krajské organizace Radek Brázda byl původně pro samostatnou kandidátku, ale uvědomil si rizika s tím spojená. „Naše hnutí není na tom s preferencemi dobře, ani nejsme super bohaté hnutí, abychom si zaplatili kampaň, která by nás dostala do parlamentu,“ řekl Právu Brázda.