Hlavní obsah

Sněmovna bude o antidiskriminačním zákoně hlasovat až po volbách

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Sněmovna v úterý odsunula rozhodující hlasování o antidiskriminačním zákoně až na dobu po krajských a senátních volbách. Souhlasilo s tím 102 ze 191 přítomných poslanců. Normu vetoval prezident. K jejímu prosazení koalice potřebuje nejméně 101 hlasů. Česko je jedinou zemí EU, která normu na ochranu před nerovným zacházením nemá. Hrozí mu za to vysoké sankce.

Foto: ČTK

Odklad hlasování navrhla Kateřina Jacques.

Článek

Krajské volby se uskuteční společně s prvním kolem senátních voleb v pátek 17. a v sobotu 18. října. Závěrečné druhé kolo senátních voleb bude o týden později.

Krajské volby se uskuteční společně s prvním kolem senátních voleb v pátek 17. a v sobotu 18. října. Závěrečné druhé kolo senátních voleb bude o týden později.

S návrhem odsunout hlasování o zákoně o ochraně před nerovným zacházením přišla poslankyně zelených Kateřina Jacques. O normě měla sněmovna původně rozhodovat už v červnu. Tehdy projednávání přerušila. Nebylo totiž jisté, jestli má koalice k prosazení dost hlasů. Zákon má pomoci zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči či například sociálním výhodám bez ohledu na věk, rasu, národnost, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví, náboženství a světový názor.

Zákon se nelíbí opozici ani některým poslancům ODS

Koalice měla v dolní komoře jen křehkou většinu. S prosazováním zákonů jí pomáhali takzvaní přeběhlíci z ČSSD. Řady vládních poslanců minulý týden oficiálně opustili dva zákonodárci ODS Juraj Raninec a Jan Schwippel. Oba již dříve uvedli, že antidiskriminační zákon nepodpoří. Ruku pro něj nechtěla zvednout ani poslankyně ODS Alena Páralová, která pro něj nehlasovala už minule. K trojici by se mohli přidat i další. Někteří pravicoví zákonodárci totiž míní, že zákon je zbytečný či dokonce škodlivý. Vidí v něm nutné zlo a ústupek EU.

Koalice měla v dolní komoře jen křehkou většinu. S prosazováním zákonů jí pomáhali takzvaní přeběhlíci z ČSSD. Řady vládních poslanců minulý týden oficiálně opustili dva zákonodárci ODS Juraj Raninec a Jan Schwippel. Oba již dříve uvedli, že antidiskriminační zákon nepodpoří. Ruku pro něj nechtěla zvednout ani poslankyně ODS Alena Páralová, která pro něj nehlasovala už minule. K trojici by se mohli přidat i další. Někteří pravicoví zákonodárci totiž míní, že zákon je zbytečný či dokonce škodlivý. Vidí v něm nutné zlo a ústupek EU.

Koalice měla v dolní komoře jen křehkou většinu. S prosazováním zákonů jí pomáhali takzvaní přeběhlíci z ČSSD. Řady vládních poslanců minulý týden oficiálně opustili dva zákonodárci ODS Juraj Raninec a Jan Schwippel. Oba již dříve uvedli, že antidiskriminační zákon nepodpoří. Ruku pro něj nechtěla zvednout ani poslankyně ODS Alena Páralová, která pro něj nehlasovala už minule. K trojici by se mohli přidat i další. Někteří pravicoví zákonodárci totiž míní, že zákon je zbytečný či dokonce škodlivý. Vidí v něm nutné zlo a ústupek EU.Napjaté vztahy má koalice nejen s některými vlastními poslanci, ale i s opozicí. Levice sice soudí, že zákon je důležitý, již dříve ale návrh označila za bezzubý a nedostatečný. Komunistům navíc vadilo, že se jim v normě nepodařilo prosadit zrušení lustračních zákonů.

Koalice měla v dolní komoře jen křehkou většinu. S prosazováním zákonů jí pomáhali takzvaní přeběhlíci z ČSSD. Řady vládních poslanců minulý týden oficiálně opustili dva zákonodárci ODS Juraj Raninec a Jan Schwippel. Oba již dříve uvedli, že antidiskriminační zákon nepodpoří. Ruku pro něj nechtěla zvednout ani poslankyně ODS Alena Páralová, která pro něj nehlasovala už minule. K trojici by se mohli přidat i další. Někteří pravicoví zákonodárci totiž míní, že zákon je zbytečný či dokonce škodlivý. Vidí v něm nutné zlo a ústupek EU.Napjaté vztahy má koalice nejen s některými vlastními poslanci, ale i s opozicí. Levice sice soudí, že zákon je důležitý, již dříve ale návrh označila za bezzubý a nedostatečný. Komunistům navíc vadilo, že se jim v normě nepodařilo prosadit zrušení lustračních zákonů.

Antidiskriminační zákon připravovaly už minulé vlády. Předposlední návrh v roce 2006 vetoval Senát. Sněmovna o něm před parlamentními volbami už nehlasovala. Nynější verze vychází z minulých předloh. Sněmovna ji schválila v březnu. Zákon podpořil i Senát. V polovině května ho ale vetoval prezident Václav Klaus. Označil ho za zbytečný a kontraproduktivní. Mnohé neziskové organizace normu kritizovaly. Podle nich je okleštěná. Výhrady měly třeba k tomu, že zákon neumožňuje podat hromadnou žalobu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám