Článek
Takový ústupek by byl vhodný například podle viceprezidentky Asociace ředitelů základních škol Hany Stýblové.
„Oni to distanční vzdělávaní mají zaběhnuté. A vím, že to na jaře probíhalo tak, že děti chodily ráno do české školy a pak se šly učit na dálku v ukrajinštině, protože by jim hrozilo, že jim to vzdělání tam neuznají. Je to pro ně těžká situace,“ řekla Právu.
Ukrajinské děti se učí češtinu i o prázdninách
Na jaře ještě nebyla pro děti uprchlíků česká výuka povinná, ale od září už bude. „Pokud vědí, že tady musí chodit do školy, tak budou. Ale říkám si, jestli to není pro dítě zatěžující, pokud si bude muset ještě plnit ukrajinskou povinnou výuku. Ale zase na druhou stranu, kde jinde se mají naučit česky než ve škole mezi vrstevníky?“ Uvedla.
Celkově bylo totiž v ČR zaregistrováno na 70 tisíc dětí ve věku povinné školní docházky, ale jen 40 tisíc se jich do škol přihlásilo. Termín pro zápisy vypršel včera.
O tom, že by ministerstvo školství mělo zvážit různé alternativy pro ukrajinské děti, hovořil v tomto týdnu i šéf Asociace krajů Martin Kuba po jednání s premiérem Petrem Fialou (oba ODS). A distanční výuku Kuba také zmiňoval. Zejména s ohledem na nejistou situaci na Ukrajině stále zmítané válkou s Ruskem.
Ráno do české školy, pak online ukrajinská výuka je pro děti hrozně zatěžující
Základní školy podle aktuálních průzkumů mohou pojmout při napnutí všech svých kapacit přes 150 tisíc dětí navíc. Jenže počty volných kapacit se v regionech liší a podle Kuby nelze očekávat, že by se Ukrajinci rozmisťovali právě podle takového měřítka. Hejtman upozornil, že pokud budou chtít do škol nastoupit nenahlášení Ukrajinci ve větší míře, nemohou počítat s tím, že tam pro ně bude místo.
Kuba: Ukrajina nechce přijít o generaci
Stýblová odmítla, že by čeští učitelé vedle běžné výuky a integrace Ukrajinců ještě dělali pro cizojazyčné děti výuku online. Ale ukrajinská online výuka by mohla vyhovovat všem.
„U zápisu jsme zjišťovali, jak děti umějí česky a jestli se chtějí na Ukrajinu vrátit. Jsou na tom různě. Ale většina česky vůbec neumí,“ popsala Stýblová. Na její ZŠ a MŠ Plzeň – Božkov přišlo k zápisu jedno dítě, ale po dohodě s okolními školami přijala celkem devět Ukrajinců. Podle dojezdové vzdálenosti, ale i třeba v rámci sourozeneckých vztahů.
Do českých škol se nepřihlásila skoro polovina ukrajinských dětí
Rodičům doporučila letní online kurzy češtiny. Neziskové organizace ale nabízejí i třeba výukové tábory. „Něco se přes léto naučí, ale tak rychle to nejde, obzvlášť u češtiny,“ uvedla.
Ukrajinská online výuka by se mohla například v blocích poskytovat v prostorách školy v rámci povinné docházky. Ale o tom se zatím na ministerstvu školství neuvažuje.
Podle Kuby by resort měl svůj přístup sladit s ukrajinskými představiteli. „Je třeba jednat i s ukrajinskou stranou, protože předpokládám, že ani oni nám nebudou chtít vydat svou mladou generaci a budoucí inteligenci a chtějí, aby se jim ti lidi jednou vrátili zpátky,“ uvedl.
Že by se měly zvážit další alternativy pro náplň české povinné docházky, připustil i Fiala.