Článek
Brněnský humánní přístup k úředníkům, předem počítající s porušováním předpisů, zasluhuje následování. Pokud se ještě někde ve státní správě a samosprávě na Silvestra pracovalo, je tu návod, jak příště na to - úředníkům se prostě dá placené volno, než tedy dosáhneme kýženého stavu, kdy Silvestr bude státem uznaným svátkem. To postup jihomoravské cizinecké policie, která zrušila na Silvestra úřední den, je takový polovičatý.
Rozhodnutí poslat úředníky na dva dny domů, aby se v práci neopíjeli, může znepokojovat jen hnidopichy, kteří budou poukazovat na to, že to je rozhodnutí protiprávní. To ustrašeného občana, který dobře ví, že úřednická moc je neomezená, ani nenapadne. Jen zlý populismus zneužívající lidské nepřejícnosti pak povede k řečem o tom, že úředníky platí daňoví poplatníci, a k vyčíslení částky, kterou jim nadřízený daroval z krajského rozpočtu.
Možná se mýlím, a tu částku si nechá spočítat i jihomoravský hejtman a dá ji řediteli úřadu k náhradě. Nemohu totiž vyloučit, že na rozdíl od ustrašeného občana hejtman ví, že státní moc, sloužící všem občanům, lze uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon. Je to tak napsáno v ústavě. A že také ví, že žádný zákon nezmocňuje nadřízeného úředníka samosprávného orgánu, aby dal pracovníkům placené volno.
Bude-li se tím hejtman řídit, zaslouží se o propagaci základních ústavních zásad liberální demokracie: občan může činit vše, co zákon nezakazuje a nikdo nesmí být nucen k něčemu, co zákon neukládá, a naopak - státní či samosprávný orgán může činit jen to, co zákon stanoví. Díky hejtmanovi rychleji ubude ustrašených občanů.
Silvestrovské volno a požadavek, aby byl na Silvestra státem uznaný svátek, souvisí s životním komfortem, který si v posledních desetiletích postupně vytvářela i česká společnost. Postupně se měnil způsob trávení svátků, zvláště vánočních. Podobně jako v jiných zemích se prodloužila dovolená a zvýšil počet svátků, i pracovní doba se zkrátila, i když méně než v západní Evropě. V zemích Evropské unie platí, a bude to platit i nadále, že svátky si stanoví jednotlivé státy samy, někdy dokonce jen pro část svého území. Společné "evropské" svátky jsou jen tři - Nový rok, Pondělí velikonoční a Hod boží vánoční.
Požadavek na další rozšíření počtu státem uznaných svátků v ČR provází někdy argument, že jiné státy mají těch svátků víc. Není to pravda, Britové, Američané, Nizozemci, Italové i Němci mají jen devět až jedenáct svátků ročně. Stejně jako Češi, tedy dvanáct svátků, mají například v Belgii, Lucembursku a Kanadě. I Francie jich má dvanáct, jen v Alsasku a části Lotrinska se navíc světí i Velký pátek a sv. Štěpán, jako v sousedním, kulturně a historicky blízkém Německu.
Nejvíce svátků má v Evropské unii Španělsko - 15. ČR je jediným členským státem EU, který slaví Štědrý den, možná že v tom jsme dokonce světový unikát.
Ve Švýcarsku je deset svátků a dalších osm slaví jen některé, často různé kantony. Ženevský kanton je jediným územím v západní Evropě, které má volno i 31. prosince. Slaví se tam svatý Silvestr, sen našich úředníků, ne jen jihomoravských.
Státem uznané volno na Silvestra se možná v českých podmínkách prosadí, způsob novoročních oslav si to vynutí. Přijetí změny zákona je naštěstí procedura složitá, ovlivňuje ji také veřejná diskuse, která jistě zahrne i další prodloužení dovolené a zkrácení pracovní doby. Rozhodnutí úředníka nemůže zákonnou úpravu nahradit.