Článek
Začal před třemi lety s jedním fotovoltaickým panelem a starou autobaterií. Panel o výkonu 300 wattů ho vyšel na pět tisíc korun. „Vypnul jsem tehdy hlavní jistič, abych se ujistil, že proud pochází skutečně z panelu,“ uvedl.
Nadšení z prvního úspěchu mu ale nevydrželo dlouho. Zafoukal vítr a panel opřený o prkno se poroučel k zemi na dlážděný dvorek.
Už na základní škole si René opravil televizi, aby se mohl dívat na Studio kamarád
„Málem jsem se vzteky rozbrečel, ale neodradilo mě to,“ líčil René. Po čase si pořídil další čtyři panely, nyní má na střeše instalovánu elektrárnu o výkonu 1,2 kWh.
Solární panely má dnes na střeše kdekdo. René se ale na rozdíl od ostatních rozhodl, že si celý systém včetně baterií udělá sám.
Jeho náklady tak byly zlomkem toho, kolik by zaplatil u dodavatelské firmy. Postupem času doplnil autobaterie železo-fosfátovými a dnes do nich dokáže uložit přes 2 kWh. „Vyžadovalo to další investice, zejména do baterií, regulátorů a měniče síťového napětí. Ten mi ale umožnil připojit pračku, lednici, světla a další spotřebiče v domě,“ vysvětlil Schaffer.
Komponenty ho vyšly přibližně na 50 tisíc korun. Díky této investici ale dnes za elektřinu ušetří stovky korun měsíčně, takže se dá předpokládat návratnost do deseti let.
Zboží nakoupil na internetu. „Přes web kupuji panely z Číny, evropské nechci, protože jsou předražené a kvalita je totožná,“ svěřil se.
Nejvíc vyrábí v zimě
Výhodu vidí i v tom, že je nezávislý na výpadku dodávek elektřiny. „Mám studnu s čerpadlem. Kdyby vypadl proud, musel bych tahat vodu v kýblech. Teď mohu jednoduše přepnout na baterie a problém je vyřešen,“ uzavřel. René vyvrací představu řady lidí, že nejlepší pro výrobu elektřiny je slunečné počasí a teplo.
„Ale to je špatně. Nejvíc energie systém dává, když svítí slunce a je zima,“ řekl. Dodal, že zatímco jiní lidé sledují předpověď počasí třeba kvůli tomu, aby věděli, kdy vyrazit k vodě, on se dívá na mobil, aby věděl, kolik energie vyrobí.
Přehled má, i když se nachází mimo domov. Vytvořil totiž aplikaci, která ho na mobilu informuje o stavu zařízení. „Vím, je to hrozná úchylka. Ne vždy bývám zábavným společníkem, protože i v restauraci sleduju telefon,“ sdělil.
Když mu aplikace ukáže, že baterky obsahují dost „šťávy“, dá vědět manželce, že může zapnout pračku. Rodina přitom nepere jen svátečně, protože do ní nedávno přibyla dcerka.
„Když svítí celý den, zvládla pračka tři standardní programy,“ vysvětlil René.
Nejen mraky ale mají negativní vliv na výrobu elektřiny. Potíž mohou způsobit třeba vlaštovky hnízdící v domě.
„Trus na sto centimetrech čtverečních sníží výkon panelu klidně na půlku. Takže na rozdíl od sněhu, který roztaje, jej likviduju mopem,“ uvedl Schaffer, který jinak pracuje ve státní správě jako odborník přes IT.
Fandou od dětství
Elektřina a elektronika ho bavily od dětství. Fascinovalo ho, že elektřina nepáchne, není vidět, a přitom umí takové věci. Jako capart prý vyžadoval výhradně hračky poháněné elektrickým proudem.
„Moje nejoblíbenější hračka byl motůrek do stavebnice Merkur, měl jsem jich několik. Maminka byla nešťastná, protože mi musela snad co dva dny dokupovat plochou baterku,“ sdělil René.
Ten ve svých šesti letech hravě zvládl vyměnit zásuvku a v závěru základní školy dokázal opravit televizi, protože mu vadilo, že nemůže sledovat oblíbené nedělní Studio kamarád. „Jasně že se to neobešlo bez zranění. Nějaký popálený prst tam byl,“ dodal s tím, že v té době pochopil, jakou má elektřina sílu.
Výroba ze slunce se mu líbí také proto, že je bezhlučná a není mechanická. „Když jsem před vojnou pracoval v uhelné elektrárně v Kaznějově, viděl jsem, co to všechno obnáší. Výroba u fotovoltaiky je čistě fyzikální záležitost,“ uzavřel.