Hlavní obsah

Ředitel nemocnice: Téměř polovina hospitalizovaných jsou u nás bezpříznakoví pacienti

– Praha
Novinky, Natálie Lošková

Navyšování kapacity lůžek, sociální hospitalizace, nedostatek personálu i méně ochoty ze strany veřejnosti. To jsou aktuálně největší obtíže pražské Thomayerovy nemocnice, která se připravuje na nápor nových covid pozitivních pacientů, kterých každým dnem přibývá. Jaký je aktuální stav a co by nemocnici v tuto chvíli nejvíce pomohlo, vysvětlil její ředitel Zdeněk Beneš.

Thomayerova nemocnice se připravuje na nárůst covid pozitivních pacientůVideo: Novinky

 
Článek

Nemocnice po celé republice navyšují počet lůžek pro covidové pacienty, hospitalizovaných je totiž aktuálně podle ministerstva zdravotnictví přes 3519. Například pražská Thomayerova nemocnice uvolnila pro nakažené celkem 200 míst. Obsazeno měla v pondělí odpoledne téměř z poloviny.

„V současné době máme 97 covid pozitivních pacientů, bohužel ale ta čísla velmi rychle narůstají. Počet lůžek navyšujeme postupně, podle toho, jak pacienti přijíždějí. Nemůžeme si dovolit luxus, abychom tu měli prázdná lůžka,“ říká ředitel nemocnice Zdeněk Beneš s tím, že do budoucna je nemocnice schopna navýšit kapacitu ještě v řádu desítek lůžek.

Pro zajištění léčby covid pozitivních pacientů už musela nemocnice přetransformovat pracoviště hrudní chirurgie, plicní oddělení, anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO) a oddělení revmatologie. „Museli jsme zredukovat plánované operace, ta oddělení ale dál běží a akutní péče o tyto pacienty je stále zachovaná. Nepřipadá v úvahu, aby pacienti, kterým by hrozilo nebezpečí z prodlení, nebyli odoperováni,“ ujišťuje ředitel.

Foto: Novinky

Na oddělení hrudní chirurgie v Thomayerově nemocnici je nyní sedm lůžek pro covid pacienty.

Na lůžkách leží bezpříznakoví pacienti

Podle ředitele komplikuje snahu navýšit lůžka také obrovské množství sociálních hospitalizací. „Máme tu mnoho starších pacientů z různých sociálních domovů, kteří jsou stále ještě pozitivní, ale jinak už jsou vyléčeni a nemají žádné příznaky,“ vysvětluje Beneš.

Tito pacienti tedy už nepotřebují žádnou péči zdravotní, potřebují ale péči ošetřovatelskou a sociální. Dokud jsou však pozitivní, nemohou se vrátit zpět do svých sociálních domovů, aby neohrozili další osoby ze své rizikové skupiny.

„Velmi by nám pomohlo, kdyby by se nám podařilo odsunout tyto pacienty do další péče na jiná zařízení, na jiná k tomu připravená lůžka. Tím by se nám totiž uvolnila další akutní místa pro pacienty v těžším stavu,“ dodává Beneš.

Jen v samotné Thomayerově nemocnici je momentálně počet případů sociální hospitalizace 40, což je téměř polovina ze všech 97 hospitalizovaných. Tito starší, již bezpříznakoví pacienti obsazují až pětinu všech dostupných lůžek pro covid pozitivní pacienty.

Nedostatek personálu mohou nahradit medici i veřejnost

Ještě před začátkem pandemie chybělo v Thomayerově nemocnici zhruba 80 zdravotních sester. „Teď v druhé vlně koronaviru ten problém ještě akceleroval, protože máme aktuálně v domácí izolaci 70 sester a doktorů,“ vysvětluje nouzi o zdravotnický personál ředitel. Až 90 procent případů nakažení přitom podle ředitele pocházelo z komunitního přenosu.

V jarní vlně dokázali vyplnit mezeru v počtu zdravotníků především medici, kteří chodili pomáhat do českých nemocnic jako dobrovolníci i v rámci pracovní povinnosti. „V jarní vlně jsme tu měli 90 mediků, kteří pracovali skvělým způsobem. Teď jich máme asi 15. Takže z velké části čekáme a těšíme se na ně,“ říká Beneš.

Foto: Archiv 1. LF UK

Koordinační štáb Dobrovolníci 1. LF UK pomáhal při první vlně epidemie

Důvodem, proč je mediků o tolik méně, mohou být podle ředitele nemocnice školní povinnosti. Pokud totiž medik zrovna vypomáhá na jiném oddělení, než by měl mít povinnou praxi, nemusí mu škola výpomoc v nemocnici jako praxi uznat. Zameškanou látku, kterou má mnoho mediků už z jara, si navíc musí nahradit, což pro některé může znamenat i prodloužení studia.

Přesto je ale personální situace taková, že si bez nich nemocnice jen těžko dokážou poradit. „Pro nás by v tuto chvíli byla každá pomocná ruka určitě dobrá. Od mediků, zdravotníků, kterým je nad 18 let, ale třeba i z řad široké veřejnosti, to znamená úklid, nějaké technické práce, cokoliv, protože samozřejmě těch lidí nám ubývá i z technického personálu,“ popisuje ředitel nemocnice.

„Oproti té jarní vlně, kdy bylo takové to národní vzedmutí, mi teď připadá, jako by veřejnost teď tu druhou vlnu nebrala úplně vážně. Takže těch nabídek pomoci není už tolik, co bylo,“ dodává Beneš.

Reklama

Výběr článků

Načítám