Přísnější dohled nad sponzory stran? Dohlédnout má speciální inspekce

Obrysy připravovaného zákona jsou zatím nejasné. Politickým stranám by mohl zabránit nejen v přijímání darů od firem, ale omezit by mohl také výši finančních prostředků, které partaje mohou investovat do přípravy volebních kampaní.

„Ministerstvo připravuje novelu zákona o politických stranách, kde bude řešeno jak financování politických stran (aby bylo transparentnější), tak dary (sponzoring). O tom, kdo bude na financování dohlížet, zda Sněmovna, což je současná varianta, nebo vznikne Úřad pro kontrolu hospodaření politických stran, bude teprve rozhodnuto,“ řekl Právu mluvčí vnitra Vladimír Řepka.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) Právu potvrdil, že se záměrem zákona je srozuměn a souhlasí s ním. „Měl by zprůhlednit financování stran. Předložit vládě by se měl do konce roku,“ řekl Právu.

„Zákon je v plánu legislativních prací vlády. Považujeme jej za potřebný,“ dodal ministra a šéf Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD).

Zřízení speciální instituce pro dohled nad financováním stran ale nepodporuje šéf ústavně právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD).

„Já myslím, že v této věci by měly být předány kompetence Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Za nesprávné bych považoval, aby se financováním zabývala ministerstva vnitra nebo financí,“ ­řekl Právu.

Že by dohled nad sponzory zvládli poslanci, to Tejc vylučuje. Sněmovna dokáže zkontrolovat výroční finanční zprávy, které musí každá strana doručit vždy do 1. dubna následujícího roku, pouze z hlediska jejich formální správnosti. Těžko se podle něj již budou zákonodárci zabývat jednotlivými sponzory a výší darů.

„Co jsem považoval za nejzásadnější, je to, aby existovala co největší transparentnost. Aby strany musely vykazovat veškeré příjmy, které by měly plynout pouze z bezhotovostního styku. Dary v hotovosti by byly nepřípustné,“ dodal Tejc.

Zároveň se domnívá, že by zákon měl zakázat dary politickým stranám od firem. Omezení by měl zákon přinést i do předvolebních kampaní. Měl by existovat omezený počet billboardů, které by strana mohla pro svou reklamu využívat. Plochy by měly být očíslované a nesměly by se stěhovat.

Právě obsah zákona, který dosud není jasný, však může jeho případné schvalování zbrzdit. Už v minulosti se totiž o podobné legislativní změně vážně uvažovalo. Diskuse o potřebnosti většího dohledu nad sponzorováním a hospodařením partají se vede již několik let.

Jednou z největších zastánkyní zákona byla bývalá vicepremiérka pro boj proti korupci Karolína Peake (LIDEM). Právě ona volala po zřízení speciálního úřadu, který by dohled nad financováním partají vedl, jenže nepochodila u kolegů v koalici. Nečasova vláda zřízení zvláštního úřadu odmítla.

„Nikdy jsem nebyl příznivce dohledového orgánu. Ďábel tkví v detailu. Velmi těžko se vymezují pravomoci, aby byla jistota, že to nebude zneužitelné. Kdo bude kontrolovat kontrolora? Je to komplikované,“ řekl Právu první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Se zřízením speciálního úřadu nesouhlasí ani šéf ODS Petr Fiala. „Jsme pro větší kontrolu financování politických stran. Dohled by však neměl vykonávat další nový zvláštní úřad, ale měly by se o tuto agendu rozšířit kompetence některého z již existujících úřadů, například NKÚ,“ řekl Právu.

Jak TOP 09, tak i ODS zřídily pro přijímání darů transparentní bankovní účet, do kterého může každý libovolně nahlédnout.

„Myslím si, že nejlepší cesta k transparentnosti je dělat všechno veřejně. K tomu už nyní internet poskytuje veškeré možnosti,“ dodal pro Právo Kalousek.

Po schválení nového zákona o politických stranách volá nyní Centrum aplikované ekonomie. Minulý týden zveřejnilo studii, ze které vyplývá, že firmy, jež patří mezi dárce politických stran, získávají zhruba o polovinu více veřejných zakázek, než srovnatelné společnosti, které partajím peníze nedávají.

Analýza se zaměřila na období 2006 až 2013. Firmy, které darovaly stranám peníze, za tuto dobu získaly veřejné zakázky za zhruba 390 miliard korun.

Studie, která vychází z dat serveru Politickefinance.cz navíc upozorňuje, že příspěvky firem tvoří více než 30 procent všech příjmů ČSSD, ODS, lidovců nebo TOP 09.

Nejvyšší dary od roku 2006