Hlavní obsah

Pražané mohou opět pít vodu z Vltavy. Podolská vodárna ji čistí pískem i uhlím

Praha

Podolská vodárna je po 19 letech opět v plném provozu. Neoklasicistní budovu architekta Antonína Engela v roce 2002 poničily povodně, od té doby sloužila jen jako záložní zdroj. Nyní se vodárna dočkala rekonstrukce a Pražany tak může opět zásobovat pitnou vodou z Vltavy. Díky modernizaci technologií je voda kvalitnější a čistší než kdy dřív. Jak proces čištění vypadá, se podívejte v reportáži.

Pražané mohou opět pít vodu z Vltavy. Podolská vodárna ji čistí pískem i uhlímVideo: Novinky

 
Článek

Za plného provozu, ve kterém je Podolská vodárna teprve měsíc, proteče čističi 400 až 500 litrů vody za sekundu.

„Pro příklad průměrná vana má asi 120 litrů, takže za vteřinu máte napuštěné 4 vany,” přiblížil objem vedoucí Podolské vodárny Ondřej Gandžala. Za maximálního výkonu přitom vodárna zvládne až 1200 litrů za sekundu.

Než se voda z Vltavy prožene všemi fázemi čištění a dostane se přes vodojemy až do kohoutků domácností, trvá proces zhruba 24 hodin. Vše začíná na nedalekém Veslařském ostrově, na kterém se voda z Vltavy čerpá.

Foto: Novinky

Během jen několika pár hodin odstraní čiřiče až 90 procent nečistot.

Skrze hrubá a měkká česla, která zastaví největší nečistoty v podobě odpadků, napadaných větví nebo i ryb, se voda načerpá do nejvyššího patra Podolské vodárny.

Dál už voda proudí celým procesem čištění pomocí gravitace a čistá se shromažďuje v podzemí vodárny.

První fázi čištění mají na starosti tzv. čiřiče. „Ty odstraní zhruba 90 procent všech nečistot. Nečistoty se vysráží v podobě vloček, které klesají dolů jako sediment,” vysvětluje Ondřej Gandžala.

Voda dál putuje tunelem v horních patrech vodárny do hlavní historické budovy, která získala přezdívku „chrám vody”. Díky mohutným železobetonovým obloukům totiž její interiér připomíná spíše katedrálu než vodárnu.

Foto: Novinky

Hlavní historická část budovy dostala přezdívku „Chrám vody”.

V této budově proteče voda do 24 van, ve kterých se filtruje pískem. Ten dokáže zachytit i zbývající sraženiny ve vodě. Třetí a poslední fází čištění je potom filtrace pomocí granulovaného aktivního uhlí.

Právě to je největší novinkou modernizace, díky které je voda z Vltavy čistší a chutnější než kdy dříve.

„Ve filtrech je po 85 centimetrech granulovaného uhlí. Uhlí dokáže zachytit takové látky, které filtry předtím nezvládly, jako jsou například pesticidy,” dodal Gandžala.

Upravenou vodu je následně potřeba zabezpečit také hygienicky, aby zůstala kvalitní. K tomu slouží dvě nové UV lampy, které dokážou zneškodnit i bakterie a virové částice. Na cestu potrubím až ke kohoutku se voda prohání i skrze plynný chlór.

Foto: Novinky

Voda se nově čistí nejen pískovými filtry, ale i pomocí granulovaného uhlí.

Vyčištěná voda se odsud čerpá do vodojemů na Floru, Karlov, Zelenou lišku, Laurovu či Brusku na druhém břehu Vltavy.

„Ve vodojemech se to ale míchá i ze Želivky a z Káraného. Kdybyste si natočili litr vody, tak asi deci bude z Podolí, sedm deci ze Želivky a zbytek z Káraného,” vysvětlil Gandžala.

Původní budova vodárny, kterou navrhl architekt Antonín Engel v novoklasicistním stylu, pochází z roku 1929. Svou největší slávu zažívala vodárna do 70. let.

„Než se začátkem 70. let zprovoznila Želivka, tak Praha měla dva zdroje vody, vedle Podolské vodárny to byla Vodárna Káraný. Poté přebrala hlavní část Želivka, jejíž vodárna má největší výkon,” uvedl Gandžala.

Foto: Novinky

Podolská vodárna navržená architektem Antonínem Engelem pochází z roku 1929.

Nepřetržitý provoz v Podolí zastavily povodně v roce 2002, poté už byl podle Gandžaly provoz ekonomicky nevýhodný.

„Zůstala jen jako záložní zdroj. Vždy dodávala vodu jen v řádu nejvýše několika týdnů, když probíhaly plánované rekonstrukce a opravy například u Želivky nebo v Praze u převaděče,” vysvětlil.

Současnou modernizací však práce na Podolské vodárně nekončí. V letech 2025 až 2030 se plánuje rozsáhlá rekonstrukce za přibližně 1,7 miliardy korun.

Součástí bude i velká modernizace přivaděče z Podolské vodárny na Flóru a také velkých přivaděčů vody z Káraného.

Reklama

Výběr článků

Načítám