Hlavní obsah

Povinný souhlas obou rodičů při léčbě dítěte provázejí nejasnosti

Právo, Jiří Mach

Zmatky kolem nutného souhlasu obou rodičů při některých lékařských zákrocích u jejich dětí pokračují. Začátkem dubna vstoupil v platnost zákon, který to ukládá. Norma je ale definována natolik vágně, že není jasné, ve kterých případech je souhlas obou rodičů nutný. Lékaři počítají i se soudními spory. Obavy z roztržek mají rodiče z rozdělených rodin.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Litera daného zákona praví, že „pro poskytnutí zdravotních služeb, které mohou podstatným způsobem negativně ovlivnit další zdravotní stav pacienta nebo kvalitu jeho života, je potřeba souhlasu obou rodičů, jsou-li jeho zákonnými zástupci“.

Pro znesvářené rodiče může být rozhodování nad oční laserovou operací nebo určitým druhem očkování rozbuška pro táhlé hádky.

Akutních případů se povinnost netýká

„Věřím, že když jde například o laserovou operaci očí, tak si to ti rodiče dokáží užívat i několik let. Asi to pak není příjemné pro to dítě. Vidím kolem sebe rodiče, kteří nejsou schopni se dohodnout na něčem třeba rok,“ řekla Právu rozvedená matka tří dětí, z nichž dvě už jsou odrostlé, ale nejmladšímu je 12 let.

Podle ministerstva zdravotnictví se nový zákon nevztahuje na akutní případy. A myslí i na možnost neshody mezi rodiči. Pokud totiž budou mít rozdílné názory, má soud do 24 hodin určit opatrovníka, který rozhodne.

„Ono je to asi hodně dvojsečné,“ připouští zmíněná matka. „Dokážu si představit, proč se k tomu přistoupilo. Když ten silnější z obou třeba prosazoval očkování. Kdyby se exmanžel rozhodl všechno to do dětí naprat, a já bych byla proti, tak bych se asi taky vztekala,“ uvedla. Podle ní může být vstup státního úředníka do sporu nakonec prospěšný.

Ustanovení do zákona prosadili podle ministerstva zdravotnictví ochránci lidských práv. „V rámci celého legislativního procesu tento jejich požadavek nikdo nezpochybňoval,“ řekl Právu mluvčí resortu Vlastimil Sršeň.

Ministerstvo v minulých dnech již vydalo doporučení, jak je možné řešit komplikace spojené se sháněním souhlasu obou rodičů. „Zákon o zdravotních službách nevyžaduje k vyslovení souhlasu osobní přítomnost obou rodičů. Proto je možné, aby písemný souhlas jednoho rodiče předložil druhý rodič,“ uvedl úřad.

Lékaři se zeptají dětí

Podle ministerstva může jeden rodič zastoupit druhého na základě plné moci. V ní by měl být popsán rozsah oprávnění k poskyt­nutí zdravotních služeb, jež mohou podstatným způsobem negativně ovlivnit další stav nebo kvalitu života dítěte.

Existují však i případy, kdy se jeden rodič skrývá před druhým, aby se vyhnul placení alimentů. Za takových okolností by měl rodič učinit o tom prohlášení, které bude založeno do zdravotnické dokumentace nezletilého. Poté bude opět kontaktován soud, aby určil opatrovníka.

Ministerstvo ve svém výkladu píše: „Jestliže rodič doloží písemný souhlas s poskytnutím zdravotních služeb podepsaný druhým rodičem, není poskytovatel zdravotních služeb povinen a ani oprávněn zkoumat pravost takového vyjádření.“

Nově je také brán zřetel na názor nezletilého pacienta. Má být také zanesen do zdravotnické dokumentace. Pokud bude názor uznán jako relevantní, musí jej lékař brát v potaz. Jestliže pak bude v rozporu s názory rodičů, opět přijde na řadu soud a opatrovník.

Lékařům vzrostla administrativa

Nejtvrdší oříšek se však urodil pro lékaře, kterým nejen že vzrostla administrativa, ale hlavně mají určovat, která léčba může podstatným způsobem negativně ovlivnit další stav pacienta.

Podle návodu ministerstva do toho rozhodně nepatří preventivní péče včetně očkování, nebo podávání běžných léků. Jistě ale mají do definice spadat chemoterapie a některé operace, jako jsou transplantace či zákroky plastické chirurgie. „O tom rozhoduje ošetřující lékař,“ upozornil mluvčí Sršeň.

Nemocnice ale předpokládají, že seznam zákroků v rámci definice ukáže až praxe.

„Hodně se o tom diskutuje, jednali jsme o tom s vedením. Takový seznam si každé oddělení bude muset postupně vytvořit. Bude to jistě obnášet spory, které asi budou řešit právníci a soudy,“ řekl Právu Ivan Peychl, primář pediatrie Nemocnice na Bulovce.

Bez papíru ani ke gynekologovi 

Zákon kromě jiného dal i rodičům možnost kontrolovat intimní život svých ratolestí.

Podle ministerstva nezletilá dívka od 15 let bez souhlasu obou zákonných zástupců ke gynekologovi sama nemůže.

„Pokud s tím rodiče souhlasí, může pacient starší 15 let docházet sám k registrujícímu lékaři. Tedy dívka může sama navštívit gynekologa,“ potvrdil Sršeň. Jestliže ale dívka požehnání nedostane, lékař jí ani ve vší diskrétnosti nebude moci předepsat antikoncepci.

Podle Ligy lidských práv mohou dívky požádat rodiče o plošný souhlas, aby mohly ke gynekologovi či jinému registrujícímu lékaři chodit samy.

Rodič ale může svůj souhlas podmínit tím, že bude chtít od lékaře informace o své dceři. Pokud tedy si budou chtít dcery všetečných rodičů uhájit soukromí, budou se muset obejít bez antikoncepce.

Očkování dětí? Nejasné
Vedoucí dětského oddělení FN Homolka Zuzana Hejtmánková Právu řekla, že jasné pokyny, kdy žádat souhlas obou rodičů, k dispozici zatím nemá. Podle ní není ani zcela jasno, jak si poradit s očkováním.Právní výklady se liší. Slova „mohou ovlivnit“ jsou podle ní velmi diskutabilní. Podle ní Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost vyvěsilo na webu doporučení, aby lékaři k povinnému očkování vyžadovali souhlas jen jednoho rodiče.Pro nepovinné, kam spadá mimo jiné očkování proti pneumokokům, planým neštovicím či rakovině děložního čípku, je nutný souhlas obou rodičů.„Maximálně jsme chtěli pacienty informovat, že to vůbec existuje,“ popsala mluvčí FN Brno Anna Mrázová, podle níž nemocnice vypracovala formulář o plné moci, který lze stáhnout na webu.Obecně platí, že souhlas obou rodičů bude vyžadován u všech operací, ale rozhodnutí je na lékaři.Podle ní nelze dát ani jasné stanovisko k odběru krve, ale ve většině případů prý souhlas obou rodičů nepožadují.

Reklama

Výběr článků

Načítám