Podle EU je u nás čtvrt miliónu dětí z chudých rodin

Podle jednotné evropské metodiky bylo v roce 2016 ohroženo mírou příjmové chudoby 9,7 procenta všech osob v ČR. Osoby do 15 let byly ohroženy příjmovou chudobou přibližně z jedné sedminy, což představuje asi 247 tisíc osob, uvádějí statistici.

S chudobou, materiální nedostatečností a z toho plynoucími životními omezeními se však v reálu potýká podstatně více dětí, upozorňují experti. Nejde totiž jen o „statistické chudé“, kde se za příjmově chudé považují dospělí rodiče, jejichž příjem na hlavu nedosahuje měsíčně 60 procent tzv. mediánu mezd (10 691 korun).

Pro jednoho rodiče s dítětem do 13 let představuje hranice sumu 13 898 korun, pro dva rodiče se dvěma dětmi do 13 let částku 22 450 korun měsíčně.

Patří sem i děti, kterým rodiče nemohou dopřát podle potřeb oblečení, obden maso, nemohou zaplatit kroužky, sportovní výbavu či je podporovat na studiích. „To jsou například děti matek, které prchají před násilným partnerem, děti v rodinách nezaměstnaných či rodinách matek samoživitelek nebo děti žijící s matkami v azylových domech,“ uvedla socioterapeutka Zdena Prokopová z organizace ROSA, která pomáhá obětem násilí.

V Česku dnes žije přes 178 tisíc dětí v rodinách jen s jedním rodičem. Současně se odhaduje, že kolem 30 tisíc dětí má nějaké problémy s tím, že na ně jeden z rodičů neplatí alimenty. Dluhy na výživném vůči dětem představují podle Asociace neúplných rodin zhruba 10 miliard korun.

„Když zaplatíte nájem a snažíte se zajistit alespoň ucházející stravu pro děti, na nic jiného vám už nezbude,“ řekla třicetiletá Petra, matka desetiletého kluka. „Na výlet nebo na školu v přírodě prostě nejede. Může chodit jen na ty kroužky, které jsou zadarmo,“ dodala.

„Zejména pro děti v azylech je každá pomoc jako dar z nebes, mění jim totiž život k lepšímu, zvyšuje jejich životní šance,“ sdělila Martina Hronová z ROSA.

„Například díky pomoci francouzské nadace skupiny UP můžeme v našem azylovém domě zajistit dětem potřebné školní pomůcky, zaplatit jim různé kroužky či návštěvy zařízení, kam by se se svou maminkou nikdy, právě z finančních důvodů, nedostaly. Děti tak současně nemají pocit, že jsou pro svou finanční situaci horší než jejich šťastnější spolužáci,“ poznamenala.

Že problém chudých dětí v ČR existuje a bez existence současného systému sociálních dávek by byl ještě větší, potvrdila i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Materiální či finanční nedostatek se projevuje například tím, že rodiče nemají na to, aby ve školách a školkách platili dětem obědy,“ podotkla.

Ministerstvo připravilo program „Potravinová pomoc dětem ve vážné sociální nouzi“ v rámci operačního programu Potravinová a materiální pomoc, do kterého se přihlásilo osm krajů. Ve školním roce 2017/2018 bude mít bezplatné stravování zajištěno téměř 10 tisíc dětí z nemajetných rodin.

„Nemusí jít přitom o konečné číslo, protože výzva je stále otevřená,“ dodala ministryně.

Pomoc formou bezplatného stravování ve školních jídelnách a mateřských školách je určena pro děti ve věku 3 až 15 let, jejichž zákonní zástupci pobírají alespoň tři měsíce dávky v hmotné nouzi. S placením školních obědů pomáhá rodičům v nouzi také organizace Women for Women v rámci svého projektu Obědy pro děti. Nyní takto obědvá zdarma ve zhruba 200 školách kolem 3400 dětí.

Děti vyrůstající v chudobě a sociálním ohrožení zpravidla prospívají méně dobře ve škole, mají větší zdravotní problémy a méně využívají v životě svůj potenciál. Jsou více náchylné k nezaměstnanosti a k chudobě i v dospělosti, upozorňuje statistický úřad Eurostat, který se monitorováním chudoby v zemích EU trvale zabývá.

Existuje rovněž řada důkazů o tom, že děti vyrůstající v zajištěných domácnostech jsou zdravější než ty, které pocházejí z chudých rodin. Některé výzkumy také naznačují, že existuje přímá korelace vztah mezi příjmem domácnosti na jedné straně a intelektuálním výkonem dětí na straně druhé.