Hlavní obsah

Pod uzavřený most na Vltavské se vrátí tramvaje

– Praha • Aktualizováno

Podjezd pod dočasně uzavřeným přemostěním u pražské stanice metra Vltavská bude od čtvrtka po provizorním přemostění opět otevřen pro chodce a tramvaje. Odborníci zjistili, že přemostění schází projektová dokumentace.

Foto: Mapy.cz

Most v Bubenské ulici v Praze, který bude uzavřen.

Článek

Správce, kterým je Technická správa komunikací (TSK), má k dispozici jediný a navíc neodpovídající výkres. Ve středu to uvedl čestný předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě (ČKAIT) Václav Mach. Bez dokumentace je podle odborníků nemožné určit stav mostu.

Most na Vltavské TSK uzavřela minulý týden v noci z úterý na středu na základě informací společnosti, která prováděla jeho diagnostiku. TSK poté musela z bezpečnostních důvodů uzavřít část komunikace Bubenská navazující na magistrálu ve směru z centra na Výstaviště, která po mostě vede. Provoz je uzavřen i pod konstrukcí, takže nejedou tramvaje na stanici Vltavská. Společnost Hochtief proto pracovala na provizorní stabilizaci konstrukce, aby se pod ni mohl ve čtvrtek vrátit provoz. TSK minulý týden ohlásila, že se most bude muset zbourat.

Podle Macha byl most uzavřen kvůli otevřené spáře mezi dvěma segmenty, ze kterých se most skládá. Závada podle něj může být nová, ale klidně i roky stará. Mach navrhoval konstrukční systém, jehož prvky mostní konstrukce využívá, na samotné stavbě se nepodílel.

Zjištění skutečného stavu mostu podle odborníka komplikuje ztráta projektové dokumentace. Bez detailů projektu totiž schází základní parametry, kterými se diagnostika řídí. Podle Macha i to může být důvodem, proč TSK hovoří o bourání mostu. Konstrukce sice může být v pořádku, ale také nemusí, a není způsob, jak zjistit reálný stav uvnitř mostu. „Když tu dokumentaci zašantročili, tak s tím se nedá pořádně nic dělat,” uvedl odborník.

Dokumentace chybí často

Ztráta projektové dokumentace k mostním stavbám je podle Macha v České republice obecným problémem, který často ztěžuje údržbu a opravy mostů. „Dokumentace je potřeba až v okamžiku, když jde do tuhého, když se musí něco opravovat,” vysvětlil odborník s tím, že běžný správce stavby ji nepotřebuje. Domnívá se, že v Praze schází dokumentace k více mostům.

Podle ČKAIT je v republice evidováno a monitorováno zhruba 20 000 mostů, zhruba stejný počet konstrukcí zejména v menších obcích evidován není. Stav českých a zejména pražských mostů se stal předmětem veřejné diskuse poté, co se loni v prosinci zřítila lávka pro pěší a cyklisty v pražské Troji. Podle Michala Drahoráda z ČKAIT je český systém monitoringu mostů v pořádku, chybí ale politická vůle investovat do pravidelné údržby. V Praze podle Macha opravy mostů komplikuje památková ochrana.

TSK nyní provádí diagnostiku například Hlávkova mostu nebo mostu Legií, které jsou ve špatném stavu. Připravuje se rovněž diagnostika lanového mostu na Jižní spojce mezi Zahradním Městem a Strašnicemi. Špatně je na tom také Libeňský most, který musel být začátkem roku dočasně uzavřen pro auta i tramvaje. Město zatím nerozhodlo o tom, jestli konstrukci opraví, nebo postaví nový. Rekonstrukci potřebuje také Palackého most z Palackého náměstí na Smíchov a řada dalších mostních konstrukcí.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám