Článek
Starobní důchod pobíralo podle údajů ČSSZ v Česku na konci března přes 2,4 milionu seniorek a seniorů. Průměrná částka činila 13 377 korun. Muži měli v průměru 14 697 korun a ženy 12 182 korun.
Penzi pod 10 000 korun tak dostávalo zhruba osm procent starobních důchodců a důchodkyň. Méně než 8000 korun pobíralo asi 2,5 procenta lidí v důchodu.
Na penzisty dopadají náklady na bydlení
Údaje za rok 2017, které náměstkyně ministerstva práce pro pojistné systémy a dávky sněmovnímu sociálnímu výboru poskytla zastupující náměstkyně ministerstva práce pro pojistné systémy a dávky Kateřina Jirková ukázaly, že téměř 11 procent lidí nad 65 let žilo na hranici příjmové chudoby. Tehdy činila 11 195 korun měsíčně, loni byla o 768 korun vyšší. Od roku 2010 se podíl chudých starobních penzistů zvedl, před devíti lety dosahoval necelých sedmi procent. Zhruba 30 procent výdajů důchodcovské domácnosti podle statistické ročenky putovalo do bydlení a energií.
Lidé, jimž na zaplacení přiměřeného bydlení nestačí 30 procent příjmu a v Praze 35 procent příjmu, mohou získat příspěvek na bydlení. Ten patří mezi dávky státní sociální podpory. Doplatek na bydlení je jednou z dávek hmotné nouze a má dorovnat výdaje za byt tak, aby člověku či domácnosti zbyla částka na živobytí.
„Padesát procent příjemců příspěvků na bydlení je příjemcem nějakého důchodu. Je to něco přes 60 000 domácností důchodců, mezi nimi jsou i invalidní důchodci,” upřesnila Jirková. Dodala, že do hmotné nouze se propadly asi 3000 důchodcovských domácností.
Část lidí se o dávky nepřihlásí
Podle zpráv ministerstva práce o vyplacených dávkách úřady práce letos v březnu vydaly celkem 180 200 příspěvků na bydlení za 674 milionů korun. Za první tři měsíce výdaje činily asi 1,88 miliardy.
Podle místopředsedy sněmovního sociálního výboru Jana Bauera (ODS) mohou být počty seniorů v nouzi ve skutečnosti mnohem vyšší než počty příjemců dávek. „Je to skupina obyvatel, kterým je trapné, nebo je pro ně nepřijatelné, aby si o něco žádali. Dávky hmotné nouze jsou pro ně možná úplně nepřijatelné,” uvedl Bauer.
Sněmovna by měla brzy hlasovat o důchodové novele, podle které by všichni důchodci měli dostat příští rok po každoročním zvýšení penze ještě další příspěvek. Činit by měl tolik, kolik bude po zákonné valorizaci průměrné penze scházet do 900 korun. Podle dosavadních odhadů ministerstva práce by to mohlo být kolem 180 korun. Přesná částka bude známa v létě po zveřejnění statistických údajů, z nichž se podle zákona pravidelné zvyšování penzí vypočítává.