Článek
Ještě před dvěma roky žil třiašedesátiletý Karel úplně normální život. Bydleli se ženou na okraji Znojma v pronajatém bytě, oba byli v důchodu. V manželce měl velkou oporu i v okamžicích, kdy musel bojovat se svou psychickou poruchou. Kvůli té byl už 10 let v invalidním důchodu.
Jenomže před více než rokem manželka pana Karla náhle zemřela. Pro něj to byla strašlivá změna; uzavřel se do sebe, úplně přestal komunikovat se světem i s příbuznými. Veškerý důchod propil, dluhy začaly narůstat, a tak nevyhnutelně přišla i výpověď z nájmu.
Život ztratil smysl
Když přišel o střechu nad hlavou, rozhodl se ovdovělý muž odjet do Brna. Začínalo jaro, pár dní se protloukal ulicemi, až si našel přístřešek v polorozpadlém domě v Králově Poli.
Pokud měl hlad, zašel si na polévku do azylového domu Armády spásy. I dnes to pro něj představuje jediný sociální kontakt.
„Pro mě život ztratil smysl. Nepřemýšlím o budoucnosti, nevím, co budu dělat zítra. Když začala zima, získal jsem bundu v Armádě spásy. Je mi venku zima, ale lepší to už nebude,“ říká odevzdaně Karel. Poprvé v životě bude trávit Vánoce úplně sám a bez střechy nad hlavou.
„Nemám chuť jít do azylového domu. Co bych tam dělal? Stejně tam nikoho neznám. Pro mě Vánoce skončily, budu je brát jako každý jiný den. Jen pokud přituhne a budou velké mrazy, vím, že tam můžu přijít v noci a přečkat mráz,“ uvažuje.
Jedinou záchranou je mu jedno ze šestnácti zařízení Armády spásy, kde jsou v průběhu zimy schopni se postarat až o čtyřicet tisíc lidí, kteří se ocitli v podobné situaci jako Karel.
Lepší velké město
„Naše celoroční lůžková kapacita činí 1291 lůžek. Aniž by bylo potřeba tento fakt zveličovat, dá se říct, že přesně tolika lidem denně někdo z nás umožní přežít další noc. A to není málo,“ říká k poslání zařízení Jan F. Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy.
Většina bezdomovců zamíří ve chvíli, kdy se ocitne na ulici, do většího města. Motivace jsou různé, ale také je podle terénních pracovníků ve velkých městech o lidi bez domova skutečně lépe postaráno.
„V některých městech je skvělá spolupráce s místními úřady, dlouholetou stabilní podporu nabízí například Ostrava. Již druhé zimní období se k tomu odpovědně postavila také Praha,“ komentuje podmínky v českých městech Krupa.
Starost o lidi bez domova však citelně zasáhne rozpočty měst. Centrum sociálních služeb Praha (CSSP), které se o pražské bezdomovce společně s Armádou spásy, Nadějí a Arcidiecézní charitou Praha stará, vyšly aktivity a opatření zavedená od prosince do konce března 2014 téměř na 14 miliónů korun. Jen nově zavedená služba svozu lidí bez přístřeší z vagónů nočních linek MHD stála v metropoli milión a půl.
Nechají postavit vyhřívané stany
„Kromě celoročně provozovaných nocleháren se pro zimní období otevřely ještě noclehárny Vackov a Michle o kapacitě dalších sto osmdesáti míst. Obě noclehárny jsou už nyní bezdomovci hojně navštěvovány a většina míst je v nich každou noc zaplněna. Jsme také připraveni nechat vystavět vyhřívané stany a zvýšit tím kapacitu až o 200 míst,“ komentuje opatření, která budou platná až do konce března, Tomáš Ján, ředitel CSSP.