Hlavní obsah
Pražský maraton (ilustrační foto) Foto: Profimedia.cz

Po maratonu mělo 70 procent běžců poškozené srdce, ukázala studie IKEM

Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) odhalili, že 70 procent běžců, kteří se loni zapojili do studie při pražském maratonu, mělo dočasně poškozené srdce, čtvrtina z nich i ledviny. Lékaři výsledky zveřejnili v úterý a konstatovali, že amatérští závodníci mnohdy nejsou na extrémní závod připraveni a neznají svůj zdravotní stav.

Pražský maraton (ilustrační foto) Foto: Profimedia.cz
Po maratonu mělo 70 procent běžců poškozené srdce, ukázala studie IKEM

Mezi běžné následky uběhnutí maratonu patří dehydratace, část běžců po doběhnutí zkolabuje, objevují se i nebezpečné syndromy z přehřátí. Může být poškozeno srdce, ledviny nebo játra. Až 80 procent má nějaké trávicí problémy.

„Účinky jsou obvykle přechodné a po nějaké době rekonvalescence ustupují,” řekla přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM Eva Kieslichová. Důvodem takových stavů je podle ní neodhadnutí intenzity běhu ze strany sportovce a nedostatečný trénink.

Rovnoměrné tempo a pravidelný tep

Poškození srdce při maratonu podle lékařů z IKEM signalizují bílkoviny buněk zvané troponiny. Podle autora studie Marka Protuše z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM měli téměř všichni běžci tyto hodnoty po doběhnutí maratonu mimo normální rozmezí a o den později se u většiny vrátily do běžných hodnot.

„Pokud běží rovnoměrně a má pravidelnou tepovou frekvenci, má menší riziko, že dojde ke zvýšení troponinu,” vysvětlil. Rovnoměrnost tempa se u většiny závodníků ve druhé polovině závodu zhoršuje, často nejen zpomalují, ale také přecházejí do chůze. „Asi deset procent běžců mělo zpomalení tempa až o 40 procent,” dodal. Jen pomalé tempo nevadí, rizikem je jeho kolísání.

Vysoký tlak i rodinná anamnéza

V IKEM testovali loni v květnu před maratonem, bezprostředně po doběhnutí a druhý den 97 běžců. Podle lékařů se tak ukázalo, že i aktivní, byť rekreační sportovci, kteří se na maraton připravovali pravidelným sportem několikrát týdně, jsou vlastně stejně „nemocní” jako běžná populace. „Zjistili jsme, že 50 běžců mělo neléčenou hypertenzi, 55 neléčenou poruchu metabolismu tuků a deset lidí abnormální nález při echokardiografickém vyšetření,” řekl Protuš. Více než čtvrtina měla také v rodině někoho s onemocněním srdce. Riziko si mohou zájemci spočítat i na webu IKEM.

Účastníci studie nebyli proti běžné populaci ani hubenější. „To bylo jedno z překvapení naší studie, že naši běžci nejsou lehčí. Jejich BMI odpovídá běžné populaci,” řekl Protuš. BMI neboli body mass index vyjadřuje vztah mezi hmotností a výškou. Normální hodnoty jsou mezi 18,5 a 25. Souvislost dosaženého času s hmotností není podle Potuše nijak silná.

Přednosta kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) profesor Jan Pirk

Foto: Jan Handrejch, Právo

„V posledních letech bylo na kliniku přijato několik amatérských běžců v kritickém stavu se syndromem přehřátí, poruchou vědomí, křečemi a závažným poškozením orgánů,” sdělila přednostka Kieslichová. Dvěma mužům, včetně šestnáctiletého, museli lékaři transplantovat játra. Dva ze sedmi takto postižených zemřeli.

Nejít přes čáru

Velká část do projektu zapojených lékařů jsou sami běžci včetně přednosty kardiocentra IKEM Jana Pirka. Podle něj tak rozhodně není cílem od běhu odrazovat. „Každý běžec by se měl postavit na startovní čáru jakéhokoliv závodu jenom tehdy, pokud předtím neprodělal žádné akutní onemocnění. Maraton není pro každého a nikdo by se neměl snažit ho dokončit za každou cenu,” dodal.

Popularita organizovaných běhů se každoročně zvyšuje. Květnový maraton v Praze běží přes 10 000 lidí, další tisíce najednou se vydávají na velké městské půlmaratony. Podle loňského průzkumu běhají asi dvě pětiny Čechů, polovina aspoň jednou týdně.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků